Vysmátost bruselských politiků jasně ukazuje
Sakryš, to jsem se nějak rozjel v těžko skrývaných sprostých slovech. V mém pozitivním životním nastavení a při mé veskrze pozitivní práci (v mém poslání) to není zvykem.
Ale příčinu rozhořčení (nejen svého) znám už předlouho. Znovu a znovu si to, co bude v následujících řádcích, ověřuji při každém televizním zprávovém šotu z jejich jednání, především z Bruselu.
Přičemž mám pocit, že zatím nikdo tuto jasnou spojitost v posledním období blogově nepopsal. Aspoň tady na idnesu ne – a tady se vyskytuje snad všechno. Anebo jsem si prostě nevšimnul...
Jde o to, že jedním z témat technik duševní práce, s nimiž jsem před více než třiceti lety u nás veřejně začínal na trhu učit, je mimoslovní komunikace. Neboli body language neboli „tajná řeč těla“, pro informované však už nikoliv tajná ale velmi zřetelně vypovídající.
Všimli jste si řeči těla politiků – přímo bruselských nebo těch špičkových národních, když se tam sjíždějí, když vystupují z nóbl aut, když se potkávají a zdraví, když jsou záběry na ně v průběhu jednání?
Člověk by čekal v dnešní vážné situaci ustarané tváře, shrbené šourání se směrem k určeným křeslům v zasedacím sále, trpké povzdechy, strnulé skelné pohledy... Tedy přesně to, čím jediným mimoslovně vrcholný politik vyjadřuje, že má o občany svého státu nebo své unie opravdovou starost, kterou sdílí a zodpovědně nese na svých bedrech.
A skutečnost? Vysmátá uvolněná gesta, prohýbání se smíchem při vtipkování. („Evropa možná zmizí ve své dosavadní podobě pod přívalem migrantů, to je ale sranda, chachacha, že ano pane kolego... co asi dobrého bude dnes večer na rautu, to si zase spolu dáme do nosu...“) Různí ministři, premiéři, tajemníci, sekretáři generální i maršální se poplácávají, jako by oběma zrovna vyhrál jejich klub evropskou ligu mistrů...
Jistě, k diplomatickému chování patří určitá etiketa, určitá pravidla a zvyklosti netvářit se zděšeně, i když se řeší vážné věci. Ale – jsem přesvědčen – právě takováto okázalá bezstarostnost je s touto etiketou v rozporu.
A jak se všichni spolu furt znovu a znovu sebezahleděně fotí... Před týdnem nestačilo, asi se od té doby velmi změnili ve vzhledu... Jak žertují a vtipkují, když se staví do těchto póz před fotografy...
Vážné tváře nasazují snad jen tehdy, když se dovídají, že nějaká alternativní nová strana získává ve volbách dobrá procenta a že tedy jejich opulentní parazitický život by mohl být ohrožen. To bývají fakt vážní.
Vždyť přece – správný politik by za svůj lid i duši vypustil; správný politik by pro své občany obětoval všecko, hýčkal by je... A sám by rozhodně nebyl tak marnotratný, že by si pořizoval co pět let nový mobil, co deset let nové sako a co patnáct let nové auto...
V jedněch zprávách nedávno byly záběry na vrcholnou evropskou politickou sešlost při večeři: Dlouhé stoly vyrovnané v perfektních řadách, bělostné ubrusy, na nich založené drahé nádobí a příbory, číšníci nachystaní opodál v sevřených šicích – a už se rozbíhají úslužně kolem těch stolů, už servírují, už nalévají, už přidávají – klidně i druhé masíčko, když papaláš sní to první a ještě nemá dost...
Řekl jsem tehdy ženě: „Proč by si ti lidé taky jednou nemohli po jednání vybalit z tašky housku se salámem junior a posvačit takhle z papíru?“
„Právě proto celý život tu politiku dělají, aby si žili tak, jak to teď vidíme.“
A stačilo, aby tato technika duševní práce – nauka o mimoslovní komunikaci – byla už od doby svého proslavení ve školních osnovách. Pak by i poslední dělník, i poslední uklízečka u večerních zpráv věděli, že takováto body language evropských papalášů jednoznačně prozrazuje sobeckou zločinnou povýšenost, odtrženost od těch, kterým mají do posledního dechu sloužit.
Ani hlasatelka zpráv by si netroufla okomentovat ty záběry bezstarostné rozjařenosti jinak než záběry někoho, kdo by se v sále třeba vykálel doprostřed místnosti. Všichni by to měli probráno už někdy od šesté třídy základní školy. A věděli by, že to je stejné „fuj“.
Body language je totiž pro byť jen trochu rozumně vzdělaný národ velmi jednoznačně čitelná...
Tak, přátelé, přeji vám pevné nervy u televize, až se zase bude „elita Evropy“ vesele řadit ke společné fotce.
David Gruber
Návštěva u Jana Wericha
Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.
David Gruber
Proč jsme nejbohatším státem na světě?
A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?
David Gruber
Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?
Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.
David Gruber
Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?
Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?
David Gruber
Jedno je jisté – rok 2023 bude rokem manipulací, urážek a sprostoty
V těchto dnech se to jen hemží předpověďmi, jaký bude nastávající rok 2023. V moři nejistot, co z toho a do jaké míry se splní, mám já jednu jistotu. Ta je vyjádřena titulkem tohoto článku.
David Gruber
Schizofrenie zdejších čtenářů
Nepřestávám se divit: Registruji relativně velký zájem a na moje poměry relativně velkou popularitu a bohatou diskusi u svého blogového článku o tom, jak výhodně nakoupit potraviny a výhodně se dobře najíst.
David Gruber
Proč nemáte takový úspěch, jaký si zasloužíte?
Úspěch je sladké slovo. Všichni po něm tak či onak každou chvíli zatoužíme. A v drtivé většině případů ty myšlenky na úspěch mají podobu takovou, že by tedy ten náš úspěch mohl být větší, než aktuálně je. Mnohem větší.
David Gruber
V Polsku je problém utratit za potraviny
Hodně jsem se dnes rozšoupl, ale pořád utratil málo. Zde podávám svědectví o svém opulentním nákupu běžných potravin – obrazem, slovem, přepočtem. A taky jsem kupoval benzín a byl na obědě.
David Gruber
Slabší angličtina našich nových ministrů
a ministryň – abych byl genderově korektní. Zdůrazňuji, že některých. Nicméně dnes platí „neumět dobře anglicky = být poněkud negramotný“. A v naší zemi Komenského, kde vznikla mj. kniha Dvéře jazyků otevřené, největší paradox.
David Gruber
Slabší angličtina některých našich nových ministrů má snadné řešení
Na idnesu byl článek o slabší angličtině některých členů naší nové vlády. Více či méně kriticky se vyjadřoval o ministrech Stanjurovi (finance), Jurečkovi (práce a sociální věci), Baxovi (kultura) a Černochové (obrana).
David Gruber
Mladý svět – centrum veškerého dění
Ohnisko všech našich celebrit sídlilo před lety na adrese Panská 8, Praha 1. A jejich nejprestižnější setkání bývalo vždy na samém konci roku. V den výročí vám prozradím, jak jsem se na ně dostal a koho tam potkal i já...
David Gruber
Vinnetou po sté a prvé – tentokrát německá verze
Blíží se Vánoce – a ČT zařazuje hity filmové historie. Včera jsem si všiml, že na ČT 2 bude Vinnetou I ve dvou jazykových verzích. A tak jsem jej celý shlédl německy. Dojmy viz dále – a také prozrazení významu slova Vinnetou.
David Gruber
Změna významu slova „návrh“
S údivem sleduji, jak řada lidí, i vzdělaných, dává najevo, že slovo „návrh“ mění svou původní definici (nezávazně nahozená možnost druhému v komunikaci) na novou – na synonymum slova,„příkaz“ či dokonce „rozkaz".
David Gruber
Klimatická konference v Glasgow nebo v Glasgowě?
Mohli se o ní z médií dozvědět lidé v celé naší zemi. V Praha, v Brno, v Kostelec nad Černými lesy, ba i v Prčice... Gramaticky jsou ovšem správně možné oba tvary – v Glasgow i v Glasgowě.
David Gruber
Morawiecki nepodá ruku Babišovi
Polský premiér odmítl jet na demografický summit do Maďarska, aby se tam nemusel setkat s českým premiérem. Platit do Bruselu pokutu dvanáct milionů korun denně, to se Polákům zajídá. Ale kdo má na té roztržce jaký podíl viny?
David Gruber
Belmondo – ano, policajt, ano, rošťák, ale především úžasný manažerský školitel
Stovky jsou různých manažerských a komunikačních příruček, tisíce kurzů všude po světě... ale nemohu se zbavit silného dojmu, že je všechny strčil do kapsy Jean-Paul Belmondo. A to v tomto filmu:
David Gruber
Nedvědi, koncert na Strahově – a organizátor Petr Novotný
Dne 21. června 1996 vyprodali Jan a František Nedvědovi strahovský stadion. Na jejich koncert se prodalo dobrých sedmdesát tisíc lístků. MF Dnes uvádí, že „...nikomu jinému se velký strahovský stadion vyprodat nepodařilo". Jenže...
David Gruber
Ladislav Větvička: Kronika koronopodfucku I. (čtenářské dojmy)
Když mi Ladik loni na jaře ukazoval mapu s původním plánem objet Česko a Slovensko na kole po hranicích, vzpomněl jsem si na hereckou dvojici Tomáš Jirman a Vladimír Čech (z Milionáře), jak kdysi chtěli obejít naši zemi pěšky...
David Gruber
Zeman se omluvil Srbům za bombardování – že jsme s nesouhlasem zůstali v NATO sami
Při té zprávě se mi vybavila spousta věcí. Například můj televizní seriálový kolega profesor Rajko Doleček, po mamince poloviční Srb. Ten se svým odporem k bombardování tehdy v roce 1999 také zůstal osamocen...
David Gruber
Film „Pane, vy jste vdova“ – to jsme byli ještě světoví
Viděl jej asi každý, a to mnohokrát. Ale jak to tak chodí, třeba až při desátém zhlédnutí si všimnete něčeho, čeho devětkrát předtím ne. Já jsem teď konečně pomyslel na jména a příjmení filmových postav vcelku...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2334x
viz též www.gruber.cz