Správná čeština – Morava a Slezsko versus Čechy
Ale myslím, že zdaleka nešlo jen o kšeft. Správně spisovně nejen psát, ale i mluvit česky je důležité; tím důležitější, čím více dotyčný rodilý Čech zastává odpovědnou funkci, čím méně je jeho práce fyzická a více duševní. Zejména to platí pro ty, kteří jsou za své ústní projevy placeni.
Stejný článek jako v tištěné MF Dnes byl i na idnesu.cz – a tam už byla i diskuse. Našel jsem hned několik diskusních příspěvků, které sebevědomě kritizovaly nějaké jazykové nešvary jiných, ale samy v sobě obsahovaly školáckou jazykovou chybu. Například hned první tvrdě kritický diskusní příspěvek oddělil čárkou jen začátek věty vložené, ale její konec už ne.
Na téma spisovnosti a nespisovnosti vyjadřování, na téma češtiny spisovné, hovorové, obecné, na téma různých dialektů a hyperdialektů by se jistě dalo ještě popsat mnoho desítek stránek.
Já jsem si pro stručnost vybral jeden jev, který mne velmi překvapil už ve věku kolem deseti let.
Jde o tzv. „vyjmenovaná slova“. Probírala se už ke konci prvního stupně základní školy, v různých místech republiky v různých obměnách. V naší velmi dobré a přísné ZDŠ v Ostravě-Mariánských Horách takto, včetně pořadí:
- být obyčejný, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka, Bydžov, Přibyslav,
- slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plyn, plýtvat, lýko, lýtko, lyže, vzlykat,
- my, mýt hmyz, myslit, mýlit se, myš, hlemýžď, mýtina, zamykat, smyk, chmýří,
- pyšný pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, pýr,
- sytý, syn, syrový, usychat, sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat,
- vy, vysoký vydra, výr, zvykat, žvýkat, výt, výskat, předpona vy/vý,
- brzy, jazyk, ozývat se, Ruzyně.
Každá skupina zabrala nejméně týden času v českém jazyce, biflovala se po kouskách a přísně zkoušela. Kdo to po týdnu neuměl celé, tomu samozřejmě hrozila velmi špatná známka, velké problémy, krajně až propadnutí. Nakonec se to ještě dva týdny souhrnně opakovalo.
No a v šesté třídě se to pro zopakování a utvrzení probíralo znovu.
A až to bylo všechno probráno, tak se naše paní učitelka češtiny (paní Holušová, pocházející z Českých Budějovic, provdaná do Ostravy), triumfálně zeptala nejslabšího žáka ve třídě, téměř propadlíka Maděry: „Tak, jak bys napsal „syslí nora“?
„S tvrdým y mezi dvěma s, další i měkké.“
„A proč?“
„Prostě tak, citem,“ odpověděl Maděra. Stejně tak citem naprosto jistě a bezchybně uhádl psaní i/y v dalších čtyřech chytácích od paní učitelky. Stejně jako tři roky předtím a jako kdykoliv potom. Stejně jako všichni ostatní žáci celé třídy a celé školy. Nikomu učitelka neřekla a nikdo ani v nejmenším netušil, že by uhádnutí i/y mělo něco společného s oněmi dlouho probíranými vyjmenovanými slovy. Tudíž si to nikdo ani nespojil.
A pomalu ale jistě mi začala myšlenkově docházet hrozná věc: Že my jsme tu fůru týdnů v češtině promrhali nad docela zbytečným učivem?
Samozřejmě na celé severní Moravě (a snad na celé Moravě plus v celém českém Slezsku vůbec – od Jablunkova po Svitavy, od Bohumína po Břeclav, čtyři miliony obyvatel) se ve výslovnosti „i“ a „y“ vyslovuje naprosto jinak. Každý to jinak vysloví, každý to na mluvčím pozná – tak jako rozezná rozdíl mezi „š“ a „p“ či jakýmikoliv jinými dvěma hláskami.
Připadalo nám to všem logické; v šesté třídě už jsme měli třetím rokem ruštinu, dále sledovali polskou televizi, potkávali v Ostravě mnoho Slováků – a měli za samozřejmé, že ve všech slovanských jazycích se výslovnost „i“ a „y“ diametrálně liší. Měli jsme v tom věku už shlédnuto i pár starších českých filmů a znali čistě měkce vyslovované „li“ od Adiny Mandlové, Lídy Baarové, Oldřicha Nového a dalších. Vyslovované naprosto odlišně od "ly". Věděli jsme též z češtiny, že „di“, „ti“, „ni“ se vyslovuje [ďi], [ťi], [ňi] a po souhlásce musí být krásné uzoučké „i“, tak jako když jeden pražský herec brněnského původu vyslovoval v jakési reklamě větu „Orbit, pro takové to domácí žvýkání.“
V šedesátých letech se v dětském věku ještě moc necestovalo. Takže – kdo z nás dětí mohl tehdy tušit, že tam kdesi daleko, za devatero horami, existuje něco jako Praha, kde by bez těch vyjmenovaných slov nevěděli přesně, jaké i/y kdy napsat.
No a další logické vývody šly v dětské mysli rychle za sebou: Tak to oni v té Praze, co vytvářejí osnovy češtiny pro celou zemi, kvůli své neschopnosti rozlišit citem i/y trápí děti celé Moravy a Slezska těmi mnoha vyjmenovanými slovy? To jim tak klidně ukradou řadu týdnů jejich mladého života naprosto zbytečným učivem?
Čas šel – a vycházelo najevo, že řada sestavovatelů osnov češtiny pro celou Českou republiku je ve všeobecné znalosti Moravy a Slezska příšerně nevzdělaná. (Zkuste po nich chtít třeba vyjmenovat aspoň deset ze čtyřiceti městských čtvrtí Ostravy nebo aspoň tři čtvrti Opavy, Karviné...) Do Ostravy nezajedou, jak je měsíc dlouhý, do dalších velkých měst Ostravska (Opava, Havířov, Karviná apod.) nezajedou, jak je rok dlouhý. Kdyby zajeli, tak by museli mj. respektovat, že češtinářské osnovy by se měly pro různé části naší země lišit; že by například většina severní Moravy spíše ocenila pomoc s tím, kdy se píše a vyslovuje jakákoliv samohláska dlouhá a kdy krátká.
Samozřejmě jsem později poznal řadu Pražanů se špičkově kultivovanou mluvou a řadu Moravanů s mluvou mnohem horší.
Nicméně, stále mne (a většinu ze čtyř milionů obyvatel Moravy a Slezska) poněkud zaráží, jak může někdo vytvořit třeba celostátně vysílaný reklamní slogan „vy zíráte – Vizír“. Přece tyto dvě části se rýmují a podobají sobě tak málo jako třeba „puk“ a „pak“. Nebo vtip o Čechovi v německém obchodě, který chce koupit baterie: „Wie, bitte,“ ptá se prodavač. „Nabité,“ protestuje Čech. A opět „wie, bitte“ a „vybité“ se pro nás vůbec sobě nepodobají - liší se navzájem naprosto, naprosto!
Poslechněte si někdy dva obyvatele východní třetiny ČR, jak jeden druhému říká větu „chlapci vodu vylili a dívky vodu vylily“. Třetí a sedmé slovo mluvčí vysloví naprosto odlišně, naslouchající z jeho území to v případě potřeby i napíše bez jakékoliv znalosti vyjmenovaných slov naprosto správně. Včetně všech šesti i/y v jednotlivých slabikách těchto slov. Slyší rozdílné zvuky, píše rozdílné hlásky. Tedy - píše rozdílná písmena, protože napsaná hláska je, jak víme, písmeno.
A nechejte tuto větu vyslovit nějakého obyvatele západních dvou třetin ČR, třeba nějakou diskotékovou holku, ale i televizní hlasatelku, když zrovna nemluví na kameru. Se zvukovým odlišením třetího a sedmého slova bude mít značné potíže. Stejně tak s odlišením samohlásek v první, druhé a třetí slabice každého jednotlivého z těchto dvou slov. Obdobné potíže jako s odlišením výslovnosti států „Slovinsko“ a „Slovensko“. Moravan a Slezan se bude řehtat a kroutit hlavou.
No, mnohé zde zůstalo nevysloveno, mnohé jen asi poněkud jednostranně naznačeno – na rozsah blogu však toto stačí. Podiskutujte si; odlišnost názorů diskutujících z různých částí naší země je dobrou motivací.
David Gruber
Návštěva u Jana Wericha
Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.
David Gruber
Proč jsme nejbohatším státem na světě?
A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?
David Gruber
Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?
Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.
David Gruber
Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?
Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?
David Gruber
Jedno je jisté – rok 2023 bude rokem manipulací, urážek a sprostoty
V těchto dnech se to jen hemží předpověďmi, jaký bude nastávající rok 2023. V moři nejistot, co z toho a do jaké míry se splní, mám já jednu jistotu. Ta je vyjádřena titulkem tohoto článku.
David Gruber
Schizofrenie zdejších čtenářů
Nepřestávám se divit: Registruji relativně velký zájem a na moje poměry relativně velkou popularitu a bohatou diskusi u svého blogového článku o tom, jak výhodně nakoupit potraviny a výhodně se dobře najíst.
David Gruber
Proč nemáte takový úspěch, jaký si zasloužíte?
Úspěch je sladké slovo. Všichni po něm tak či onak každou chvíli zatoužíme. A v drtivé většině případů ty myšlenky na úspěch mají podobu takovou, že by tedy ten náš úspěch mohl být větší, než aktuálně je. Mnohem větší.
David Gruber
V Polsku je problém utratit za potraviny
Hodně jsem se dnes rozšoupl, ale pořád utratil málo. Zde podávám svědectví o svém opulentním nákupu běžných potravin – obrazem, slovem, přepočtem. A taky jsem kupoval benzín a byl na obědě.
David Gruber
Slabší angličtina našich nových ministrů
a ministryň – abych byl genderově korektní. Zdůrazňuji, že některých. Nicméně dnes platí „neumět dobře anglicky = být poněkud negramotný“. A v naší zemi Komenského, kde vznikla mj. kniha Dvéře jazyků otevřené, největší paradox.
David Gruber
Slabší angličtina některých našich nových ministrů má snadné řešení
Na idnesu byl článek o slabší angličtině některých členů naší nové vlády. Více či méně kriticky se vyjadřoval o ministrech Stanjurovi (finance), Jurečkovi (práce a sociální věci), Baxovi (kultura) a Černochové (obrana).
David Gruber
Mladý svět – centrum veškerého dění
Ohnisko všech našich celebrit sídlilo před lety na adrese Panská 8, Praha 1. A jejich nejprestižnější setkání bývalo vždy na samém konci roku. V den výročí vám prozradím, jak jsem se na ně dostal a koho tam potkal i já...
David Gruber
Vinnetou po sté a prvé – tentokrát německá verze
Blíží se Vánoce – a ČT zařazuje hity filmové historie. Včera jsem si všiml, že na ČT 2 bude Vinnetou I ve dvou jazykových verzích. A tak jsem jej celý shlédl německy. Dojmy viz dále – a také prozrazení významu slova Vinnetou.
David Gruber
Změna významu slova „návrh“
S údivem sleduji, jak řada lidí, i vzdělaných, dává najevo, že slovo „návrh“ mění svou původní definici (nezávazně nahozená možnost druhému v komunikaci) na novou – na synonymum slova,„příkaz“ či dokonce „rozkaz".
David Gruber
Klimatická konference v Glasgow nebo v Glasgowě?
Mohli se o ní z médií dozvědět lidé v celé naší zemi. V Praha, v Brno, v Kostelec nad Černými lesy, ba i v Prčice... Gramaticky jsou ovšem správně možné oba tvary – v Glasgow i v Glasgowě.
David Gruber
Morawiecki nepodá ruku Babišovi
Polský premiér odmítl jet na demografický summit do Maďarska, aby se tam nemusel setkat s českým premiérem. Platit do Bruselu pokutu dvanáct milionů korun denně, to se Polákům zajídá. Ale kdo má na té roztržce jaký podíl viny?
David Gruber
Belmondo – ano, policajt, ano, rošťák, ale především úžasný manažerský školitel
Stovky jsou různých manažerských a komunikačních příruček, tisíce kurzů všude po světě... ale nemohu se zbavit silného dojmu, že je všechny strčil do kapsy Jean-Paul Belmondo. A to v tomto filmu:
David Gruber
Nedvědi, koncert na Strahově – a organizátor Petr Novotný
Dne 21. června 1996 vyprodali Jan a František Nedvědovi strahovský stadion. Na jejich koncert se prodalo dobrých sedmdesát tisíc lístků. MF Dnes uvádí, že „...nikomu jinému se velký strahovský stadion vyprodat nepodařilo". Jenže...
David Gruber
Ladislav Větvička: Kronika koronopodfucku I. (čtenářské dojmy)
Když mi Ladik loni na jaře ukazoval mapu s původním plánem objet Česko a Slovensko na kole po hranicích, vzpomněl jsem si na hereckou dvojici Tomáš Jirman a Vladimír Čech (z Milionáře), jak kdysi chtěli obejít naši zemi pěšky...
David Gruber
Zeman se omluvil Srbům za bombardování – že jsme s nesouhlasem zůstali v NATO sami
Při té zprávě se mi vybavila spousta věcí. Například můj televizní seriálový kolega profesor Rajko Doleček, po mamince poloviční Srb. Ten se svým odporem k bombardování tehdy v roce 1999 také zůstal osamocen...
David Gruber
Film „Pane, vy jste vdova“ – to jsme byli ještě světoví
Viděl jej asi každý, a to mnohokrát. Ale jak to tak chodí, třeba až při desátém zhlédnutí si všimnete něčeho, čeho devětkrát předtím ne. Já jsem teď konečně pomyslel na jména a příjmení filmových postav vcelku...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2334x
viz též www.gruber.cz