Noc na Karlštejně – postřehy nejen z tohoto z filmu

25. 06. 2017 9:11:09
Na řadu kultovních českých filmů se rád podívám i třeba podvacáté. Čím vyšší je číslo mé divácké reprízy, tím je to větší dobrodružství najít v něm něco nového, co jsem dříve nepostřehl... Dnes zde bude řeč o špatném i o krásném..

A občas se zadaří: Na chvíli odbočím od Karlštejna na Pražský hrad, ke dvoru císaře Rudolfa II. Až posledně, před pár týdny, jsem konečně poprvé rozpoznal mez dvorními dámami Rudolfa II. (= Jan Wericha) mladou Věru Chytilovou. Ta dvorní dáma se mi už dříve mezi samými krásnými líbila trošku více. A až nedávno jsem se na ni zadíval pořádněji – a z jiných informací si dal dohromady „dvě a dvě“. Věra se půvabně producírovala v pozadí, v jiné scéně císaři dokonce s další dvorní dámou servírovala jakýsi pokrm...

Ale - zpět k dojmům z posledního shlédnutí Noci na Karštějně:

Natočen byl v 70. letech – v dobách nejkrásnějších barevných českých filmů a nejtužší normalizace. Všechno tehdy chátralo – a je to nezakrytelně vidět na zdivu budov. V Noci na Karštějně, v Adéle, co ještě nevečeřela, v „Jak utopit doktora Mráčka“, abych jmenoval jen tak namátkou. Okopaná oprýskaná šedošpinavá omítka s často prosvítajícím zdivem, sem tam někde amatérsky zaplácnutá z nejhoršího jakýmsi bělavým skvrnitým vápnem, které jen umocňuje ohyzdnost toho všeho...

A připomínám si, že v těch letech natáčení oněch filmů jsme tento stav brali za standard, za normál; a když jsme někde uviděli fotky ulic z centra Vídně nebo z bavorského městečka skok za hranicemi, tak nám tamější čisté kvalitní fasády a úhledné chodníky připadaly jako ze sna: Jiný fantazijní svět! Pohádka! Země krále Miroslava!

No – snad už je to teď na hradu Karlštejn lepší (už pár let jsem tam osobně nebyl). A třeba v historických centrech našich měst je to jistě mnohem lepší. To je prostě pozitivum kapitalismu a soukromého vlastnictví. V netotalitních dobách se ke většině budov dostanou soukromníci. Na lukrativních místech (kupříkladu Praha - Staré Město, Malá Strana) pak ti nejdrsnější mezi soukromníky. Samozřejmě – většinou se majiteli nestávají ti nejlepší, pro společnost nejužitečnější a nejpoctivější majitelé; spíše ti s nejostřejšími lokty – takoví, které žene nejsilnější loketnická hamižnost, nabubřelé ego, nutkavá potřeba za každou cenu zbohatnout a blýsknout se. A drobným pozitivním efektem těch mnoha negativ je to, že i omítka je na jejich palácích čisťoučká a bez poskvrnky.

Takže – snažil jsem se nyní v Noci na Karlštejně to hnusné okopané vnější zdivo ze 70. let vnímat co nejméně.

Dařilo se mi to... částečně.

Pak jsem si také všimnul, že v tomto filmu je z hlediska dnešního člověka protřelého internetem řada naivit. Ale nebudu se těm naivitám vysmívat; výsměch přenechám diskusním pitomečkům, ti umějí shazovat a destruktivně kritizovat všechno kromě sebe samých...

Ze záležitostí ve filmu krásných a úžasných chci vypíchnout - hudbu a písničky. Karel Svoboda, Jiří Štaidl. Textař Jiří Štaidl na podzim natáčecího roku (1973) tragicky zahynul. Ale zde ještě stihl několikanásobně okouzlit; tak, jak to typicky uměl právě on. Vzpomeňte, kolik má právě on v jiných svých písňových textech touhy po vzlétnutí, povznesení, kolikrát vnáší do svých rýmů ptáky, volnost, nespoutanou cestu vzhůru...

Směr vzhůru dominoval i největšímu hitu Noci na Karlštejně. Nemylme se – tím největším hitem není „Lásko má, já stůňu“ v podání Vondráčkové a Brejchové.

Tím největším hitem je Waldovo Matuškovo „Do věží“.

Celá melodie této písně hraje na ztemnělé obrazovce hned na začátku, před prvním obrazovým záběrem filmu. A hraje znovu na ztemnělé obrazovce po poslední scéně. A zpívaná je také dvakrát: Jednou v úvodu, podruhé v závěru, když už na hradě byla spousta fešných ženských, které Waldu a jeho zvláštní loutnu s chutí a obdivem poslouchaly.

To už musel být velmi emotivní záměr a veliká hrdost obou autorů té písně (plus režiséra Podskalského) , když ji takto vypíchli; podobné vypíchnutí se děje jen s těmi srdci nejbližšími hity.

Trošku tento styl okoukal později Jack Cameron (Titanic – Celine Dion – My Heart Will Go on – zpíváno až pod titulky, když už celý příběh skončil).

Trošku to leitmotivové vypíchnutí použili nadšení autoři písničky „Není nutno...“ ve Třech veteránech. Dovedu si představit, jak z ní byli autoři Svěrák s Uhlířem nadšení, že se jim tak povedla :-)

A jistě tak učinila a ještě učiní v mnoha filmech dlouhá řada dalších. Leitmotiv je leitmotiv. (Jeden známý český hitmaker takto před pár lety udělal písňový leitmotiv celovečerního filmu z mého důležitého know-how o profesionální koncentraci a pobití prokrastinace. Všichni ten hit znáte a máte rádi – ale více dnes neprozradím; snad někdy jindy.)

Já se vrátím k písni „Do věží“. Zpěvákem nemohl být nikdo jiný než muž z absolutní špičky. Tedy Waldemar Matuška. Obdobný přirozený megatalent mezi zpěváky, jako byl Vlasta Burian mezi herci. (Však také Matuška uměl Vlastu Buriana k nerozeznání imitovat v jeho hláškách a monolozích.)

Walda se zhostil písně, jak se sluší a patří. Jako Lionel Messi fotbalového míče, jako Ivan Lendl tenisové rakety, jako Albert Einstein teorie relativity. Waldův hlas byl v hloubkách medový, ve středních polohách sametový a v těch vyšších navíc ušlechtile zvonil.

Láska povznáší lidi vzhůru... Kampak? Asi do věží. A možná ještě výše... melodie zněla po posledním obrazovém záběru filmu Noc na Karlštejně jímavě... měl jsem pocit, jako by se vznášela až tam kamsi k Jiřímu Štaidlovi a Karlu Svobodovi do hudebního nebe, v němž po tragických opuštěních tohoto světa oba jistě zaslouženě sedí u jednoho stolu. A skládají...

Odkud to k nim znělo?

Asi od věží...

Autor: David Gruber | neděle 25.6.2017 9:11 | karma článku: 31.29 | přečteno: 1952x

Další články blogera

David Gruber

Návštěva u Jana Wericha

Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.

20.3.2023 v 10:05 | Karma článku: 28.31 | Přečteno: 496 | Diskuse

David Gruber

Proč jsme nejbohatším státem na světě?

A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?

6.3.2023 v 17:20 | Karma článku: 27.64 | Přečteno: 297 |

David Gruber

Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?

Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.

14.2.2023 v 10:42 | Karma článku: 33.21 | Přečteno: 1083 |

David Gruber

Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?

Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?

12.1.2023 v 13:39 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 497 |

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Můj syn

Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.

19.3.2024 v 6:37 | Karma článku: 9.74 | Přečteno: 270 | Diskuse

Olga Medová

Útřivé

Nevstoupíš dvakrát do stejné... lavice. Lavice Dejvice, rýmovačka...Budova Fakulty architektury od Aleny Šrámkové. Plně obsazené řady. Přednášející za katedrou. Prezentace s fotografiemi.

18.3.2024 v 23:55 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 113 | Diskuse

Pavel Nitka

Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...

Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...

18.3.2024 v 19:20 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 412 | Diskuse

Ján Chomík

U kaderníka

Márne sa snažím spomenúť si, kedy som bol prvýkrát u kaderníka. Je to však pravdepodobne jedna z tých spomienok, ktorú moja pamäť už definitívne pochovala.

18.3.2024 v 18:37 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 111 | Diskuse

Josef Ulman

Ja ně prarassijskij...!

Včera jsem na jednom fóru dostal tip na video nechvalně proslulého Petra Hájka, ve kterém dělá rozhovor s Jindřichem Rajchlem.

18.3.2024 v 10:10 | Karma článku: 21.99 | Přečteno: 585 | Diskuse
Počet článků 332 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2311

Zakladatel oboru "techniky duševní práce" neboli "beneopedie"(1984), který zahrnuje mj. všechny soft skills vyšší generace a témata rozvoje osobnosti. Zakladatel profese nezávislého lektora, konzultanta, kouče v naší zemi (1986). Autor více než 55 klasických papírových knih, jichž se jen na českém a slovenském trhu prodalo přes milion a sto tisíc výtisků. Autor a moderátor čtyř televizních vzdělávacích seriálů. Autor řady e-knih a audioknih.

viz též www.gruber.cz

 

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...