Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lysá hora – vítání rána – slunce pod nohama

27. 06. 2017 9:51:17
Přivítat v období letního slunovratu východ slunce na nejvyšší hoře našich Beskyd, to tak nějak patří ke všeobecnému vzdělání každého našince, přinejmenším moravskoslezslého. Podělím se i s fotografiemi o osobní zážitek.

Pokud chce člověk kázat druhým moudrosti coby učitel osobního rozvoje, tedy o povznesení se v životě vzhůru, měl by mít – vedle tisíců jiných dovedností a zkušeností – zvládnutou Sněžku i Praděd aspoň z jedné strany, ale Lysou horu zvládnutou ze všech stran, po všech turistických značkách.

Já jsem před pár dny ze soboty na neděli zvolil málo známou žlutou trasu z Krásné přes Šebestýnu a Malchor. Tedy – po severovýchodním úbočí Giguly (= manželky Giganta).

Šlo mi o toto: Slunce v období slunovratu zapadá jen 16 stupňů pod obzor. A podle zeměpisného know-how do hloubky zapadnutí slunce méně než 18 stupňů není v noci tma, ale jen šero. Takže by mělo být i o půlnoci šero, i za bezměsíčné, samozřejmě však jasné a bezmračné noci.

Vyrazil jsem zdola z nadmořské výšky něco kolem 400 metrů ve dvě hodiny středoevropského letního času. Zeměpisně však bylo o jednu hodinu méně – tedy 1:00, plus patnáct minut na to, že Lysá hora se nachází ne na patnáctém, ale zhruba na osmnáctém a půltém poledníku východní délky. Na hodinkách tedy 2.00, podle polohy hvězd a slunce 1:15. Tento druhý, zeměpisný času budu uvádět nadále u všech fotografií níže.

Ještě upozorňuji, že fotografie jsou ryze amatérské, žádná profi kvalita. Taky jsem je nedělal kvůli nějakému obchodování s nimi nebo kvůli nějaké repre výstavě, ale jen pro svou dokumentaci, že jsem tam tehdy opravdu byl. Omluvte tedy zhoršenou kvalitu, zejména za mizerných světelných podmínek. Míra tmy či světla tam však jde rozeznat dobře.

No – řeknu vám – šero moc nebylo, spíše tma. A v lesním porostu pod korunami stromů tma jako v pytli. Při vystoupení z lesa ovšem světlou čáru severního obzoru brzy vidět bylo.

2:43 zeměpisného času (= 3:27 nah odinkách)

Čelovku jsem zhasnul ve 3:00 zeměpisného času. to už jsem se blížil k vrcholu Malchoru (1218 m). Pak už bylo vidět stále lépe a lépe.

3:00 zeměpisného času (= 3:45 na hodinkách)

3:12 zeměpisného času (= 3:57 na hodinkách)

Na vrcholu byla vlhká mlžná zima. Pár drsňáků spalo kolem ve spacích pytlích venku pod širákem. A sám jsem tam nebyl – severomoravskou povinnost zdravého člověka přišlo toho rána splnit nejméně dvacet lidí.

Seděl jsem na zápraží horské turistické chaty Zátopek, ze západní strany, poněkud ve stínu. Jinde nebylo kam rozumně sednout. Pozoroval jsem šedohnědé dřevěné zábradlí pár metrů před sebou, kdy zezlátne sluncem.

A najednou se to stalo – byl to téměř okamžik, asi dvacet vteřin, kdy se barva dřeva najednou změnila dozlatova.

Opravdu, slunce bylo někde dole, úhlově kousek pode mnou, takže jsem neměl na zemi žádný stín.

4:02 zeměpisného času (= 4:47 na hodinkách)

4:03 zeměpisného času (= 4:48 na hodinkách)

Dole v údolí se válely mlhy, menší hory připomínaly poloostrovy v nějaké mořské zátoce. Slunce nezadržitelně stoupalo, rosa se třpytila a všechno vonělo novou nadějí, kterou přináší nezlomeným lidem ráno každého dne.

4:13 zeměpisného času (= 4:58 na hodinkách)

4:14 zeměpisného času

„Mějte odvahu jako slunce, které za všech okolností každé ráno vyjde,“ četl jsem kdesi. Ta věta se mi už tehdy líbila, a nyní jsem si ji tedy prožil naplno.

4:12 zeměpisného času

4:16 zeměpisného času

4:16 zeměpisného času

4:16 zeměpisného času

5:08 zeměpisného času (= 5:53 na hodinkách)

A mám i další fotky :-)

Autor: David Gruber | úterý 27.6.2017 9:51 | karma článku: 24.72 | přečteno: 634x

Další články blogera

David Gruber

Má člověk v rukách mobil, nebo mobil ve svých pařátech člověka?

Kdo koho ovládá? Kdo komu poroučí? Vliv moderní komunikační techniky, internetu, mobilů na zblbnutí a snižování vzdělanosti lidí, na jejich stále větší roztěkaný neklid, se jeví čím dál zřetelněji.

22.9.2017 v 13:53 | Karma článku: 14.34 | Přečteno: 379 | Diskuse

David Gruber

Právo a povinnost – dvě strany mince chování a jednání člověka

„Člověk má právo dělat chyby a povinnost být za ně a za jejich důsledky zodpovědný.“ Tak zní sedmé pravidlo asertivity – velmi důležité. „Člověk má právo sám posuzovat své vlastní chování a pocity a být za ně zodpovědný.“

16.9.2017 v 13:29 | Karma článku: 20.37 | Přečteno: 537 | Diskuse

David Gruber

Macron má vizážistu za 26 tisíc Euro čtvrtletně

Tuto zprávu jsem slyšel včera ve zprávách Rádia Slovensko. Totiž – vždy, když jedu do jiného státu, tak si hned po překročení hranic naladím nějakou jeho rozhlasovou stanici. Marnotratnost novodobých papalášů...

26.8.2017 v 11:27 | Karma článku: 34.72 | Přečteno: 1713 | Diskuse

David Gruber

Resilience = lidé, buďte odolní, nenechejte se zblbnout

„Resilience je psychický proces zvládání nepříjemných podmínek (krizí) člověkem. Jedná se o psychickou odolnost, houževnatost jedince "navzdory osudu", navzdory biologickým, psychologickým a psychosociálním vývojovým rizikům....

20.8.2017 v 11:47 | Karma článku: 25.33 | Přečteno: 718 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Pomáhat a chránit

Kromě politiků jsou častým terčem lidové slovesné tvořivosti také policisté, a proto je v naší soutěži o hledání přiléhavého synonyma nemůžeme opominout.

23.9.2017 v 19:39 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 553 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Náhradník

Mnozí to znáte. Někdo nemůže absolvovat nějaký program, který nejde zrušit, je zaplacený a je škoda ho nechat propadnout. Někdy to přímo kápne do noty a je z toho fajn „výlet“. A někdy? Škoda mluvit.

23.9.2017 v 18:48 | Karma článku: 13.93 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 20.76 | Přečteno: 558 | Diskuse

Martin Mařák

Listy z Umwurfu

Umwurf si musíš najít sám, neboť k němu nevede žádná značená cesta, je prostě schovaný někde v hlubinách, či výšinách hor, uprostřed lesů, kde tě nebudou otravovat zástupy turistů a podobně.

23.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 8.38 | Přečteno: 179 | Diskuse

Robert Brinda

Noční můra houbařů.

Kategorizuji houbaře: Takyhoubař - houbař - pan houbař - mykolog. Pan houbař by měl znát aspoň deset hub jedovatých a nejméně dvacet jedlých. Protože to splňuji, považuji se za pana houbaře. Občs mi ale zvědavost nedá a hledám:

23.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 583 | Diskuse
Počet článků 216 Celková karma 25.42 Průměrná čtenost 2470

Zakladatel oboru "techniky duševní práce" neboli "beneopedie"(1984), který zahrnuje mj. všechny soft skills vyšší generace a témata rozvoje osobnosti. Zakladatel profese nezávislého lektora, konzultanta, kouče v naší zemi (1986). Autor více než 55 klasických papírových knih, jichž se jen na českém a slovenském trhu prodalo přes milion výtisků. Autor a moderátor čtyř televizních vzdělávacích seriálů. Autor řady e-knih a audioknih. Patří s nimi mezi nejúspěšnější spisovatele např. na portálu knihy.idnes.cz.

viz též www.gruber.cz

Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.