Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ladislav Větvička: Některe baby su všecky stejne

13. 07. 2017 11:12:58
Toto literární dílo není vážná kniha – a ani moje povídání není suchou vážnou recenzí. Ještěže tak! Vážně se tvářících blbostí je kolem nás až až. Následující řádky jsou jen lehkým perem psanou šťavnatostí.

vetvicka.blog.idnes.cz/

Já mám tedy raději nevážně se tvářící texty, které jsou při bližším pohledu mnohde velmi moudré.

Tato kniha, dopsaná v květnu 2017 a vytištěná v červnu (138 stran, bílý papír uvnitř, červená obálka) je plná autorské sebeironie – tak, jak to ostatně známe z Větvových špičkově čtených a špičkově ceněných blogových článků zde na idnesu.

Sebeironie autora je výborná zbraň na namyšlené hlupáky, kteří jsou nachystáni velkopansky suverénně hodnotit vaši práci, když vy jdete s něčím na trh a oni bledě zelení závistí nad vašimi řádky cítí, že něčeho takového by sami ani zdaleka nebyli schopni.

Sebeironie je aplikací multimetody opozice podvědomí. Používání opozice podvědomí je jednou z komunikačních technik, díky nimž mají Větvovy texty tak vysokou čtenost.

Ladik si pro své vývody bere na pomoc, cituji „německého psychoanalytika židovského původu, profesora Adolfa Heitzmanna z Ostravy, (1913-1946)“. Kromě častých odvolávek na jeho moudra jsou v knize kresby obličejů jeho osudových žen – postupně Erny, Gertrudy, Hildegard, Irmy, Charlotte, Berty, Lilli, Johanny, Heidemarie, Liny.

Tedy – jmenovitě jeho manželek, milenek, matek (vlastně matky – tu přece máme každý jednu), sester, sousedek a tak.

Krásně vybraná vesměs typicky německy znějící křestní jména těch žen a krásné typické příjmení toho ústředního muže (hajcman je ocelová důlní výztuž, slovo každému Ostravákovi notoricky známé) dávají tušit, že všechno je asi tak reálné jako jako Limonádový Joe nebo Old Shatterhand.

Přemýšlím, jestli Ladik musel při vymýšlení těch deseti ženských německých křestních jmen šňupat v nějakém seznamu; ale asi ne, stačí mít dost známých na blízké Prajské (od slova Prusko – pás území cca 30 x 15 km mezi Ostravou a Opavou, asi třicet vesnic a dvě města – Hlučín, Kravaře), stačí tam soustavně jezdit do hospod a dávat si klobásky a pomalu pečené vepřové koleno a hojně to zapíjet pivem. A toto Ladik všechno dobře umí.

Vymyšlený profesor Heitzmann je výhoda, protože mu můžeme na podporu svých argumentů vložit do úst cokoliv. A když je to „profesor“, tak se mu musí věřit, no ni?

Podobně se to kdysi dělalo s Leninem; aspoň na naší vysoké škole v 70. letech nemohla existovat diplomka bez citátu z Lenina. Takže snaživí studenti vždy hledávali v jeho megaspisech, dokud nenalezli přesně to, co potvrzovalo jejich pravdu a jejich záměr. A vždy našli – Lenin totiž psal o všem a ze všech úhlů pohledu včetně těch naprosto protichůdných. Jen můj geniální vedoucí diplomky se s takovým vyhledáváním nesr.. (tedy – nepáral, nezdržoval). Zamyslel se, vypustil z úst určitou vymyšlenou větu – a tu mi nakázal dát do úvodu mé diplomky. „Takto to Lenin řekl,“ uzavřel skálopevně pan (soudruh) externí docent. Kulil jsem oči – vymýšlet si tehdy Leninův citát z hlavy, to bylo trestnější než dnes nazvat homosexuála buzerantem nebo feministku krávou. Ale – prošlo to.

Takže – Ladik mohutně „cituje“ profesora Heitzmanna. Ale kromě něj má v knize i řadu reálných citátů reálných osobností. Osobnost = ctižádostivý člověk; ctižádostivý člověk = zpravidla mj. velký svůdník žen; tedy někdo, kdo má řadu zkušeností s absurditami a schizofreniemi ženské psychiky.

Tady bych tipoval, že si Ladik nevymýšlel – ale že pečlivě hledal - a našel dost citátových pravých perel. Namátkou:

„Neztrácej čas vysvětlováním. Ženy stejně slyší jen to, co chtějí slyšet.“ (Paul Coelho)

„Ženy nás inspirují k velkolepým činům. A pak nám brání v jejich uskutečnění.“ (Napoleon Bonaparte)

„Žena je jediný dáreček, který se sám zabaluje.“ (Jean-Paul Belmondo)

„Když svíčky zhasnou, všechny ženy jsou pěkné.“ (Plutarchos)

„Zásluha o vynález mluvícího stroje nepřísluší mně, ale Bohu, který stvořil ženu. Já jsem pouze vynalezl první mluvící stroj, který lze zastavit.“ (Thomas Alva Edison)

Na ukázku stačí; ty největší citační špeky jsem si schoval - potěšíte se jimi, až si knížku sami budete číst.

Ládik svým na první pohled primitivním stylem jde do hloubky anatomie a fyziologie hormonálního vývoje ženy – popisuje, co s ženou dělají hormony estrogen, adrenalin, fenylmetylamin (ten já nazývám „hormon Radima Uzla“ – on jej často uvádí s největší oblibou), oxytocin, endorfin, vazopresin. Ladikovy medicínské endokrinologické vývody jsou zde v podstatě v pořádku, založené na nemalých odborných znalostech. Podání je však krásně srozumitelné.

Pak se také pobavíte nad překladovým slovníkem „co žena říká – co žena opravdu myslí“. Je to výborný dodatečný trénink pro školeného racionálního čtenáře – v jeho dovednosti číst mezi řádky, naslouchat“mezi řádky“. Tento slovník vrcholí dvojicemi frází „co žena uvádí v inzerátu na nalezení chlapa – jaká žena skutečně je“. Nevidět tato varování je pro seznámeníchtivého muže horší než vjet autem na letních gumách do lednového náledí.

Hlavní radost jsem však coby kreativní čtenář měl nad řádky této knížky z toho, co všechno se mi vybavilo z vlastních kurzových zkušeností na téma komunikace obecně, a někdy i na téma mužsko-ženská komunikace speciálně. Třeba:

1992: V krásném podhůří Jeseníků na rekreační chatě kousek od Bruntálu končil první den kurzu pro starostky a starosty. Minula šestnáctá hodina, vedoucí chaty vstoupil do učebny s tím, že už roztápí saunu. A nebylo nikoho jiného kromě „pana učitele Davida“, aby určil a vyhlásil, kdo kdy do té sauny půjde. To byl oříšek. Nařídím stejné hodiny pro všechny – budu za sprosťáka, nemravu. Nařídím hodiny zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže – bude za ještě horšího suchara, kazícího nadšenou atmosféru z kurzu. Nakonec – heč – jsem to vymyslel tak, že v saunovém podvečerním programu byl prostor i pro intimitu nahých žen i pro mužské pokoukáníčko na intimní ženské křivky.

2003: Kurdějov na jižní Moravě, dvoudenní kurz speciálně na mužsko-ženskou komunikaci: Dlouhé minuty jsem až polopaticky vysvětloval, že mužovo pozvání ženy „na hezkou večeři při svíčkách“ má v každém mužově slově i gestu jeden jediný cíl – aby po večeři jistě došlo na svléknutí a zasunutí. Vše, co se řekne a stane před tím, je z hlediska muže upracovaná dřina, navíc velmi riskantní – s tím, že hrozí zmaření té dřiny ženiným závěrečným „víš, já se na to necítím“. Jedna účastnice – hezká dvacítka – se po celém tom mém vysvětlování bezelstně zeptala: „A proč by si vlastně muž se ženou nemohli takhle udělat hezký večer? Bez vyspání se?“ Čímž myslela všechny ty serepetičky v útulné restauraci a závěr s odchodem každého jinam, do jiné postele. Ta dívka po výroku naléhavě svými pohledy po řadě ostatních mužských účastníků hledala oporu svého přesvědčení, že toto je přece hezký večer pro oba.

Ještě že tu oporu u žádného spolužáka nenašla! Jistě se jí zde naučená zdravá skepse v dalším životě mnohokrát vyplatila.

2004: Teplice, firma Glaverbel: „Chcete říct, že muži vůbec nemají pocity?“ valila na mne bulvy žačka, vědoma si toho, že pocity jsou přece v životě to hlavní. Odpověděl jsem, že muži jistě pocity mají – ale ne zase až tak v různých dobách a různých situacích stále jiné a jiné. Muži mají velmi obdobné pocity a psychické vyladění před menstruaci i po ní – prostě proto, že žádnou nemají.

Vzpomněl jsem si též, jak jsme s žáky mnohokrát probírali tři nejsilnější pilíře ženského komunikačního světa. Znáte je? Jsou to LIDÉ – VZTAHY – POCITY. Seberte ženě možnost mluvit o těchto třech pilířích – a zabijete ji.

Umožníte jí to – a ona celá ožije. Viz nesmrtelná scénka Bohdalové s Menšíkem nazvaná „Tonda má ženskou“. Stačí na tomto videu sledovat čas 00:20 – 00:30 – a je tam vše: lidé (Jiřina, Tonda), vztahy (má ženskou), pocity (no ta je z toho celá pryč, po tolika letech).

A tak Ladik Větvička, když už si s ženskou absurditou neví rady, dává čtenářům mužům pokyny ostravsky upřímné; typu „raději brzo scypněte“.

A – což je podstatné – má už ohlasy i od českých čtenářek z různých zemí světa, které s nadhledem a chutí prořehtaly podstatnou část knížky a zapomínaly jít vařit. Čest takovým ženám, máme je koneckonců nade vše rádi, jak z největší podvědomé hlubiny této knížky jednoznačně vysvítá.

Takže – než uposlechnete Ladikovy rady na brzké scypnutí, přečtěte si jeho knížku! Netuším, jestli bude k dispozici v knihkupectvích, ale zde určitě najdete okénko, kde si o ni můžete napsat.

Autor: David Gruber | čtvrtek 13.7.2017 11:12 | karma článku: 35.52 | přečteno: 3247x

Další články blogera

David Gruber

Poselství Jana Husa k dnešku

Trochu se bojím, že následující řádky budou znít jako klišé. Ale – nedá se nic dělat; dokud bude Zlo nad Dobrem vítězit, dokud budou převažovat trendy k prohlubování toho vítězství Zla, tak jsou i určitá klišé nutná.

5.7.2017 v 12:22 | Karma článku: 20.92 | Přečteno: 543 |

David Gruber

Lysá hora – vítání rána – slunce pod nohama

Přivítat v období letního slunovratu východ slunce na nejvyšší hoře našich Beskyd, to tak nějak patří ke všeobecnému vzdělání každého našince, přinejmenším moravskoslezslého. Podělím se i s fotografiemi o osobní zážitek.

27.6.2017 v 9:51 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 600 | Diskuse

David Gruber

Noc na Karlštejně – postřehy nejen z tohoto z filmu

Na řadu kultovních českých filmů se rád podívám i třeba podvacáté. Čím vyšší je číslo mé divácké reprízy, tím je to větší dobrodružství najít v něm něco nového, co jsem dříve nepostřehl... Dnes zde bude řeč o špatném i o krásném..

25.6.2017 v 9:11 | Karma článku: 30.06 | Přečteno: 1616 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Matky vražedkyně

Když slyším, že matka zavraždí své dítě, přeji si jediné. Aby matka vražedkyně dostala trest nejvyšší.

27.7.2017 v 6:45 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 164 | Diskuse

Libuse Palkova

Výběr partnerky podle barvy genitálií?

Když jsem slyšela poprvé, že nejnovějším hitem v péči o krásu ženy je nechat si vybělit vagínu, myslela jsem, že je to nějaký vtip. Ale vypadá to, že to myslej vážně.

26.7.2017 v 21:21 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 1824 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Když se řekne puberta – taky se vám orosí čelo?

Taky jste někdy v dospívání zapřemýšleli nad tím, zda vaši rodiče jsou ti vaši, když najednou po vás furt něco chtějí anebo vám furt něco zakazují a hodně toho nedovolí?

26.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 7.88 | Přečteno: 239 | Diskuse

Olga Pavlíková

US army bez transsexuálů

Trump vykázal transgenderové osoby ze všech služeb v armádě, Obama jim tam před ním naopak uplatnění umožnil.

26.7.2017 v 19:35 | Karma článku: 27.22 | Přečteno: 614 | Diskuse

Jana Slaninová

Hirudoterapie: Leží tam lidi pokousaní pijavkami

Mám den dovolené, protože pijavkování se posledně u mého muže projevilo několikahodinovým vytékáním "krve". Že se jedná o krevní plazmu obarvenou krví, která tvoří rosolovité sraženiny a čistí tělo, jsem se dozvěděla dnes.

26.7.2017 v 19:19 | Karma článku: 9.25 | Přečteno: 309 | Diskuse
Počet článků 211 Celková karma 27.26 Průměrná čtenost 2495

Zakladatel oboru "techniky duševní práce" neboli "beneopedie"(1984), který zahrnuje mj. všechny soft skills vyšší generace a témata rozvoje osobnosti. Zakladatel profese nezávislého lektora, konzultanta, kouče v naší zemi (1986). Autor více než 55 klasických papírových knih, jichž se jen na českém a slovenském trhu prodalo přes milion výtisků. Autor a moderátor čtyř televizních vzdělávacích seriálů. Autor řady e-knih a audioknih. Patří s nimi mezi nejúspěšnější spisovatele např. na portálu knihy.idnes.cz.

viz též www.gruber.cz

Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.