Evropský den jazyků – jak jsme na tom s cizími jazyky?
...nicméně ještě je tady blog idnes, kde se dá sdělit to, na co tam nebyl čas. Dovolte mi tedy volně zopakovat hlavní otázky tohoto rádiového pořadu – a stručné výstižně na ně odpovědět:
Jak lidé v česku ovládají cizí jazyky a proč?
Mladá generace dobře, střední a starší tragicky. Tragicky už proto, že jsme první zemí na světě, kde vznikla věda lingvopedie, tedy nauka o efektivním studiu cizích jazyků. Zakládací knihou lingvopedie je publikace Jak se efektivně učit cizí jazyk, která vyšla v pěti jazycích – kromě češtiny ještě slovensky, polsky, anglicky a německy. Jen česky jí vyšlo v mnoha dotiscích a deseti vydáních téměř dvě stě tisíc výtisků. Třetí české vydání této knížky vyhrálo v prodejnosti světovou výstavu Expolingua Praha 1992 a nechalo za sebou všechny špičkové zahraniční konkurenty. Lze jen litovat, proč toto vítězství mělo menší publicitu než třeba obdobné vítězství českých hokejistů v Naganu. Kdyby to mělo jen poloviční publicitu, je dnes po problému – a jsme dnes přinejmenším trilingvální zemí, kde až na patologické případy všichni umějí česky, anglicky a německy. A diskusních rozhlasových pořadů by zde vůbec nebylo třeba.
A proč je to u střední a starší generace tragické? Totalita a nemožnost styku zejména s anglicky hovořícím světem je částečně objektivním důvodem, ale z větší části výmluvou. Kdo se poctivě učil dva cizí jazyky na střední škole, ten v době maturity z nich mohl složit dvě tehdejší náročné státní zkoušky. Výjimečně špičkoví studenti gymnázia – odhaduji jich tak na maximálně deset v celé zemi v každém maturitním ročníku – mohli rovnou skládat státnici z těchto dvou jazyků na filozofické fakultě na doktorát. Většina lidí se učila nikoliv poctivě; šolíchání se vyplácelo a zdálo se, že to tak bude pořád.
Lingvopedie neboli jakási „psychologie učení“ stojí na hlavních pilířích jako
- profesionální koncentrace a umění pokračovat i po opadnutí počátečního nadšení,
- paměťové dovednosti,
- odstraňování vnitřních bariér ostychu aktivně hovořit, tedy tzv. psychovzorce opozice podvědomí,
- a vůbec celé velké součásti racionálního čtení, která se nazývá rychlostudium.
Jak rychle se může chronický začátečník střední a starší generace naučit teď?
Především – internetové „lákavé inzeráty“ typu „použila naši zázračnou metodu a do týdne již plynně hovořila anglicky“ považuji za podvod. Nicméně z nuly na úroveň B2 (= složený First Cambridge Certificate) se lze dostat správným postupem místo za 600 hodin klasické výuky za pouhých 120 hodin intenzivní profesionální výuky. „Postup – viz výše, to je telegraficky. Podrobně jsem to popsal v řadě knih a desítkách časopiseckých článků, vyšlých v celkovém nákladu desítek milionů výtisků. A ověřil, odzkoušel na sobě a stovkách svých žáků.
"Kolik jazyků umíte vy?"
ptal se hostů diskusního pořadu rozhlasový moderátor. Já bych odpověděl, že v angličtině a němčině dovedu dělat svou práci, tj. přednášet a psát maily, články, knihy. Jó, dohovořit se, dorozumět se, třeba jako turista, to je mnohem, mnohem nižší cíl. Jazyky můžete kombinovat, využívat řeč těla, za chybu vám nikdo hlavu neutrhne. V podstatě jsem nezažil kdekoliv na světě situaci, že bych se nedorozuměl. Třeba v ukrajinské Koločavě, v restauraci Četnická stanice se sejde u piva mnohonárodnostní společnost, kde všichni mluví ukrajinsky s ruskými, českými a slovenskými vložkami – a všichni všem rozumějí na 99 procent.
Náročné pracovní vyjednávání dovedu vést i polsky nebo rusky.
Francouzsky bez chyb čtu nahlas text. Což je samozřejmě žalostně málo.
A to nejtěžší nakonec – jsme schopen i delší dobu mluvit slovensky tak, že Slováci pokývají uznale bradou a řeknou „nemá prízvuk, chalan“. Což není jen o o tom nebýt zaskočen výrazy jako cencúľ, olovrant, žubrienka v mláke, není jen o správném vyslovování „nie“, ale též o souhláskách jako d, t, ž, š – které rodilí Slováci vyslovují citelně jinak než my Češi.
Takže - nejsem žádný honič polyglotovských rekordů. Raději méně - a více do hloubky. Ale kdyby bylo zapotřebí, tak jistě dokážu do hlavy rychle přidat další cizí jazyk. A naučit druhé, jak to udělat taky tak.
Je podle vás důležité ovládat aspoň jeden cizí jazyk?
Bože, to byla také jedna z rozhlasových otázek! Jako by se ptali, zda je důležité pro člověka jíst, pít dýchat...
Ano, je to důležité – kromě dvou domácích jazyků – češtiny, protože jsme Češi – a angličtiny, protože žijeme na planetě Zemi – aspoň ty sousední němčinu, polštinu, slovenštinu; a podle gusta další cizí jazyky.
Nechybí vám angličtina v českých novinách, pořadech?
Trochu v novinách chybí, ale bilingválních tiskovin a textů na displeji se podle mne dá sehnat dost. Chybí mi angličtina plus zároveň čeština kdykoliv přepnutelná plus zároveň volitelně textové titulky v jazyce obrazového pořadu (filmu) nebo v tom jazyce druhém. Anglický film s českými titulky, anglický film s anglickými titulky (což je častý případ pro anglické neslyšící), obojí jsou výrazné schůdky v cestě za porozuměním mluvě anglických rodilých mluvčích – tedy té nejtěžší složky studia angličtiny. Každá z těch situací, tedy české titulky a anglické titulky, pomáhá psychologicky jinak a je nezbytné obojím si projít.
Říká se, že za málo anglických nebo německých filmů v originále v televizi může dabingová lobby, která nechce ztratit své kšefty. Něco na tom může být. Ale na druhé straně – některé dabéry máme opravdu na světové špici. Co by byl Louis de Funés bez hlasu Františka Filipovského? Co by byl Belmondo bez hlasu Třísky a pak Krampola? A Old Shatterhand bez nejkrásnějšího hlasu českého herectva, tj. bez hlasu Vladimíra Ráže? Bílý bratr by byl poloviční...
Takže – je to jako se vším. Moudrý člověk vždy dojde k závěru, že nelze soudit jednoznačně...
David Gruber
Návštěva u Jana Wericha
Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.
David Gruber
Proč jsme nejbohatším státem na světě?
A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?
David Gruber
Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?
Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.
David Gruber
Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?
Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?
David Gruber
Jedno je jisté – rok 2023 bude rokem manipulací, urážek a sprostoty
V těchto dnech se to jen hemží předpověďmi, jaký bude nastávající rok 2023. V moři nejistot, co z toho a do jaké míry se splní, mám já jednu jistotu. Ta je vyjádřena titulkem tohoto článku.
David Gruber
Schizofrenie zdejších čtenářů
Nepřestávám se divit: Registruji relativně velký zájem a na moje poměry relativně velkou popularitu a bohatou diskusi u svého blogového článku o tom, jak výhodně nakoupit potraviny a výhodně se dobře najíst.
David Gruber
Proč nemáte takový úspěch, jaký si zasloužíte?
Úspěch je sladké slovo. Všichni po něm tak či onak každou chvíli zatoužíme. A v drtivé většině případů ty myšlenky na úspěch mají podobu takovou, že by tedy ten náš úspěch mohl být větší, než aktuálně je. Mnohem větší.
David Gruber
V Polsku je problém utratit za potraviny
Hodně jsem se dnes rozšoupl, ale pořád utratil málo. Zde podávám svědectví o svém opulentním nákupu běžných potravin – obrazem, slovem, přepočtem. A taky jsem kupoval benzín a byl na obědě.
David Gruber
Slabší angličtina našich nových ministrů
a ministryň – abych byl genderově korektní. Zdůrazňuji, že některých. Nicméně dnes platí „neumět dobře anglicky = být poněkud negramotný“. A v naší zemi Komenského, kde vznikla mj. kniha Dvéře jazyků otevřené, největší paradox.
David Gruber
Slabší angličtina některých našich nových ministrů má snadné řešení
Na idnesu byl článek o slabší angličtině některých členů naší nové vlády. Více či méně kriticky se vyjadřoval o ministrech Stanjurovi (finance), Jurečkovi (práce a sociální věci), Baxovi (kultura) a Černochové (obrana).
David Gruber
Mladý svět – centrum veškerého dění
Ohnisko všech našich celebrit sídlilo před lety na adrese Panská 8, Praha 1. A jejich nejprestižnější setkání bývalo vždy na samém konci roku. V den výročí vám prozradím, jak jsem se na ně dostal a koho tam potkal i já...
David Gruber
Vinnetou po sté a prvé – tentokrát německá verze
Blíží se Vánoce – a ČT zařazuje hity filmové historie. Včera jsem si všiml, že na ČT 2 bude Vinnetou I ve dvou jazykových verzích. A tak jsem jej celý shlédl německy. Dojmy viz dále – a také prozrazení významu slova Vinnetou.
David Gruber
Změna významu slova „návrh“
S údivem sleduji, jak řada lidí, i vzdělaných, dává najevo, že slovo „návrh“ mění svou původní definici (nezávazně nahozená možnost druhému v komunikaci) na novou – na synonymum slova,„příkaz“ či dokonce „rozkaz".
David Gruber
Klimatická konference v Glasgow nebo v Glasgowě?
Mohli se o ní z médií dozvědět lidé v celé naší zemi. V Praha, v Brno, v Kostelec nad Černými lesy, ba i v Prčice... Gramaticky jsou ovšem správně možné oba tvary – v Glasgow i v Glasgowě.
David Gruber
Morawiecki nepodá ruku Babišovi
Polský premiér odmítl jet na demografický summit do Maďarska, aby se tam nemusel setkat s českým premiérem. Platit do Bruselu pokutu dvanáct milionů korun denně, to se Polákům zajídá. Ale kdo má na té roztržce jaký podíl viny?
David Gruber
Belmondo – ano, policajt, ano, rošťák, ale především úžasný manažerský školitel
Stovky jsou různých manažerských a komunikačních příruček, tisíce kurzů všude po světě... ale nemohu se zbavit silného dojmu, že je všechny strčil do kapsy Jean-Paul Belmondo. A to v tomto filmu:
David Gruber
Nedvědi, koncert na Strahově – a organizátor Petr Novotný
Dne 21. června 1996 vyprodali Jan a František Nedvědovi strahovský stadion. Na jejich koncert se prodalo dobrých sedmdesát tisíc lístků. MF Dnes uvádí, že „...nikomu jinému se velký strahovský stadion vyprodat nepodařilo". Jenže...
David Gruber
Ladislav Větvička: Kronika koronopodfucku I. (čtenářské dojmy)
Když mi Ladik loni na jaře ukazoval mapu s původním plánem objet Česko a Slovensko na kole po hranicích, vzpomněl jsem si na hereckou dvojici Tomáš Jirman a Vladimír Čech (z Milionáře), jak kdysi chtěli obejít naši zemi pěšky...
David Gruber
Zeman se omluvil Srbům za bombardování – že jsme s nesouhlasem zůstali v NATO sami
Při té zprávě se mi vybavila spousta věcí. Například můj televizní seriálový kolega profesor Rajko Doleček, po mamince poloviční Srb. Ten se svým odporem k bombardování tehdy v roce 1999 také zůstal osamocen...
David Gruber
Film „Pane, vy jste vdova“ – to jsme byli ještě světoví
Viděl jej asi každý, a to mnohokrát. Ale jak to tak chodí, třeba až při desátém zhlédnutí si všimnete něčeho, čeho devětkrát předtím ne. Já jsem teď konečně pomyslel na jména a příjmení filmových postav vcelku...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2334x
viz též www.gruber.cz