Kolik činí správná starobní penze?
Celý článek Tomáše Zdechovského na blogu idnes je zde. Tomáš vývojově porovnává výši průměrné penze s výší průměrného platu jako takového a též s výší platu poslance. Letošní propad na straně seniorů je evidentní.
Tristně šokující však pro mne je, že se objevují názory, že senioři zaslouží ještě méně, protože právě oni byli na vině toho, že byla totalita a ekonomický zmar. Šokující na tom je fakt, že nelze přece házet všechny do jednoho pytle (jde o typický argumentační faul neboli řečnický trik, konkrétně je to trik H19 z knihy Konec manipulace). Ano, někteří skutečně zaslouží méně. Na prvním místě zaslouží méně ti, kteří se zločinným režimem aktivně spolupracovali, kteří své kariéry zbudovali na ničení kariér slušných lidí. Na druhém místě asi zaslouží méně členové normalizační KSČ, tedy asi jeden a půl milionů lidí. (Čest řadě výjimek mezi nimi.) Na třetím místě možná trochu i někteří ti, kteří za normalizace směli po maturitě studovat univerzitu a oficiálně dosáhnout doktorátu, tj. kteří nemělí politický zákaz toho doktorátu (opět čest řadě slušných výjimek mezi nimi)…
Ale pak je opačný konec spektra. Lidé, kteří se spoluprací se zločinným režimem nezkompromitovali vůbec, kteří podávali ve své práci špičkové výkony, ale byli odkázáni na řádově nižší odměny a platy než jejich stejně schopní a stejně výkonní kolegové třeba v Západním Německu, Francii, USA.
Uvedu pár příkladů z duševní práce:
Psychiatrem a psychologem světové úrovně byl jistě pan doktor Miroslav Plzák, mj. zakladatel nového oboru matrimoniologie. Stále se u nás všeobecně neví, jak je v průměru ceněna práce takových průkopníků a autorů řady knižních bestsellerů v normálním světě. Nuže – v normálním západním světě by pan Plzák v 80. letech inkasoval za jednu svou přednášku sumu kolem 10 000 (deseti tisíc) amerických dolarů. Telefonický dialog dr. Plzáka při sjednávání ceny přednášky však v 80. letech vypadal úplně jinak. Můj bývalý šéf z vysokoškolské katedry, také psycholog, byl kdysi u takovéhoto Plzákova telefonického jednání osobně – a mně to jednání doslova interpretoval:
telefon: Haló, tady zájemce o vaši přednášku, kulturní dům z krajského města XY, vážený pane doktore Plzáku… Jste ochoten přijet a přednášet?
Plzák: Ano, rád přijedu. Jak dlouhou přednášku byste si představovali?
telefon: Dvě hodiny, i s dotazy.
Plzák: Kolik činí honorář?
telefon: Podle vyhlášky – 70 (sedmdesát) korun československých. Plus náhrada cestovních výdajů.
Plzák: Beru.
Doktor Plzák nemohl nebrat. Ceny byly pro všechny přednášející stejně. (Představte si toto třeba v tenisu – Roger Federer za vyhrané finále grand slamu by obdržel stejně jako pinkající strejda za vyhraný zápas v okresním tenisovém přeboru.) Ceny v ČSSR a ČSFR napevno stanovovala zákonná norma, vyhláška 18 Sbírky zákonů z roku 1981: Třicet pět korun za hodinu pro jakéhokoliv vysokoškolsky vzdělaného přednášejícího. Pro středoškolsky vzdělaného 20,- Kčs za hodinu. A přes to nejel vlak.
Snad – když kulturní zařízení o nějakého renomovaného přednášejícího hodně stálo, tak mu místo dvou hodin „napsali“ do „delegačního lístku“ hodiny tři.
Daň z takovýchto „výdělků“ byla pro svobodné nebo ženaté bezdětné 32 procent, pro „dětné“ asi 20 procent.
Na stejnou notu nedoceněnosti si mi osobně stěžoval docent Rajko Doleček – kdysi jsme se potkávali v Československé televizi a také jsem s ním dělal velký rozhovor do novin. Rajko trpce kritizoval tehdejší stav, kdy třeba národní umělec komunista za Nedělní chvilku poezie inkasoval od televize honorář 2 000 korun, ale on, Rajko, byl v televizních honorářových tabulkách veden v mnohem chudší kategorii „laik“.
„Nejsem já snad také někdo jako národní umělec v endokrinologii?“ ptal se trpce Doleček. Samozřejmně že oním "umělcem" byl a jeho přednáškové honoráře coby autora a protagonisty slavného průkopnického televizního seriálu by byly ceněny pětimístnou částkou v dolarech. Tedy tzv. cenou obvyklou pro jeho případ. Nebýt totality.
Velké pozdvižení v 80. letech vzbudily honorářové podmínky spisovatele Vladimíra Párala za přednášku v Obvodním kulturním domě Ostrava-Poruba. Páral byl hvězdou nejvyšší velikosti, jeho romány vycházely každý ve více než stotisícovém nákladu… Narvaný velký sál slušně platících diváků byl očekávatelný na sto procent.
Po náročných jednáních Páralovi v OKD Poruba slíbili nějakým „šolichem“ odměnu 400 Kčs brutto. Plus – vrchol spisovatelovy rozmařilosti a pořadatelovy vstřícnosti – krásnou mladou hostesku coby Mistrovu průvodkyni po celou doby jeho pobytu v Ostravě.
O této neslýchané finanční výjimce se v Ostravě mluvilo několik týdnů…
No, dosti příkladů, kterých by mohlo být ještě hodně. Ve svobodném tržním vyspělém státě by samozřejmě Plzák, Doleček i Páral nebyli pouze dolarovými milionáři, ale nejspíše miliardáři. Tak jako jimi jsou, podle mne právem, v Británii třeba J. K. Rowlingová nebo Paul McCartney. A od jejich celoživotně vydělaných miliard ( a z nich zaplacených stamilionových daní státu) by se odvíjela i jejich dnešní starobní penze, jistě v měsíčním horizontu milionová (kdyby ještě žili).
Stejně by tomu bývalo bylo třeba u Emila Zátopka, profesora Otto Wichterleho, u špičkových chirurgů, špičkových technických vynálezců…
Jak tito Plzákové, Dolečkové a podobní zavinili totalitní mizerii? Nijak! Ba velmi v ní trpěli ohromnou nespravedlností. Nespravedlností, kterou nemůže ani zdaleka kompenzovat třeba tehdejší rozdílná úroveň cen v obchodech a jiných životních nákladů. Náš stát, nebýt tehdy totalitním, by býval byl maximálně podpořil prodej jejich know-how co nejvíce po světě; tak aby milirady plynuly částečně jim a částečně do státního rozpočtu.
Nestačí na ně jen občas nostalgicky zavzpomínat - platit je třeba! Co kdyby někdo v našem parlamentu dnes přišel s návrhem, aby byli odškodnění třeba dědicové těchto mistrů svého oboru normalizační doby. Dědicové těch mistrů jistě prokazatelně přišli o velké peníze z jejich ušetřených milionových penzí. Anebo – třeba někteří z takových mistrů jistě ještě žijí – coby chudí starobní důchodci. Což takhle navrhnout a poskytnout jim dnes důchod třeba ve výši desetinásobku poslaneckého platu? Nic navíc by to nestálo - ubralo by se skupinám jmenovaným výše.
A že „na co by jim to bylo?“, zeptá se nazlobeně zapšklý rovnostář? Na co, to nevím, to je jejich věc; ale podstatné je, že si to ZASLOUŽÍ.
A stejně podstatné je, že by takovýto stav motivoval mladší obyvatelstvo k tomu, aby jednou byli také špičkoví. Aby se mladí učili nikoliv šikovně získat dotaci, ale šikovně vydělat svému státu, a tedy lidem této země, miliardy. Tak zhruba napůl lidem této země a sobě. Pak bude dost mj. i na téměř jakékoliv penze pro všechny - a ministryně Schillerová bude lomit rukama, že neví, jak to všechno utratit, ha.
David Gruber
Návštěva u Jana Wericha
Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.
David Gruber
Proč jsme nejbohatším státem na světě?
A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?
David Gruber
Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?
Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.
David Gruber
Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?
Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?
David Gruber
Jedno je jisté – rok 2023 bude rokem manipulací, urážek a sprostoty
V těchto dnech se to jen hemží předpověďmi, jaký bude nastávající rok 2023. V moři nejistot, co z toho a do jaké míry se splní, mám já jednu jistotu. Ta je vyjádřena titulkem tohoto článku.
David Gruber
Schizofrenie zdejších čtenářů
Nepřestávám se divit: Registruji relativně velký zájem a na moje poměry relativně velkou popularitu a bohatou diskusi u svého blogového článku o tom, jak výhodně nakoupit potraviny a výhodně se dobře najíst.
David Gruber
Proč nemáte takový úspěch, jaký si zasloužíte?
Úspěch je sladké slovo. Všichni po něm tak či onak každou chvíli zatoužíme. A v drtivé většině případů ty myšlenky na úspěch mají podobu takovou, že by tedy ten náš úspěch mohl být větší, než aktuálně je. Mnohem větší.
David Gruber
V Polsku je problém utratit za potraviny
Hodně jsem se dnes rozšoupl, ale pořád utratil málo. Zde podávám svědectví o svém opulentním nákupu běžných potravin – obrazem, slovem, přepočtem. A taky jsem kupoval benzín a byl na obědě.
David Gruber
Slabší angličtina našich nových ministrů
a ministryň – abych byl genderově korektní. Zdůrazňuji, že některých. Nicméně dnes platí „neumět dobře anglicky = být poněkud negramotný“. A v naší zemi Komenského, kde vznikla mj. kniha Dvéře jazyků otevřené, největší paradox.
David Gruber
Slabší angličtina některých našich nových ministrů má snadné řešení
Na idnesu byl článek o slabší angličtině některých členů naší nové vlády. Více či méně kriticky se vyjadřoval o ministrech Stanjurovi (finance), Jurečkovi (práce a sociální věci), Baxovi (kultura) a Černochové (obrana).
David Gruber
Mladý svět – centrum veškerého dění
Ohnisko všech našich celebrit sídlilo před lety na adrese Panská 8, Praha 1. A jejich nejprestižnější setkání bývalo vždy na samém konci roku. V den výročí vám prozradím, jak jsem se na ně dostal a koho tam potkal i já...
David Gruber
Vinnetou po sté a prvé – tentokrát německá verze
Blíží se Vánoce – a ČT zařazuje hity filmové historie. Včera jsem si všiml, že na ČT 2 bude Vinnetou I ve dvou jazykových verzích. A tak jsem jej celý shlédl německy. Dojmy viz dále – a také prozrazení významu slova Vinnetou.
David Gruber
Změna významu slova „návrh“
S údivem sleduji, jak řada lidí, i vzdělaných, dává najevo, že slovo „návrh“ mění svou původní definici (nezávazně nahozená možnost druhému v komunikaci) na novou – na synonymum slova,„příkaz“ či dokonce „rozkaz".
David Gruber
Klimatická konference v Glasgow nebo v Glasgowě?
Mohli se o ní z médií dozvědět lidé v celé naší zemi. V Praha, v Brno, v Kostelec nad Černými lesy, ba i v Prčice... Gramaticky jsou ovšem správně možné oba tvary – v Glasgow i v Glasgowě.
David Gruber
Morawiecki nepodá ruku Babišovi
Polský premiér odmítl jet na demografický summit do Maďarska, aby se tam nemusel setkat s českým premiérem. Platit do Bruselu pokutu dvanáct milionů korun denně, to se Polákům zajídá. Ale kdo má na té roztržce jaký podíl viny?
David Gruber
Belmondo – ano, policajt, ano, rošťák, ale především úžasný manažerský školitel
Stovky jsou různých manažerských a komunikačních příruček, tisíce kurzů všude po světě... ale nemohu se zbavit silného dojmu, že je všechny strčil do kapsy Jean-Paul Belmondo. A to v tomto filmu:
David Gruber
Nedvědi, koncert na Strahově – a organizátor Petr Novotný
Dne 21. června 1996 vyprodali Jan a František Nedvědovi strahovský stadion. Na jejich koncert se prodalo dobrých sedmdesát tisíc lístků. MF Dnes uvádí, že „...nikomu jinému se velký strahovský stadion vyprodat nepodařilo". Jenže...
David Gruber
Ladislav Větvička: Kronika koronopodfucku I. (čtenářské dojmy)
Když mi Ladik loni na jaře ukazoval mapu s původním plánem objet Česko a Slovensko na kole po hranicích, vzpomněl jsem si na hereckou dvojici Tomáš Jirman a Vladimír Čech (z Milionáře), jak kdysi chtěli obejít naši zemi pěšky...
David Gruber
Zeman se omluvil Srbům za bombardování – že jsme s nesouhlasem zůstali v NATO sami
Při té zprávě se mi vybavila spousta věcí. Například můj televizní seriálový kolega profesor Rajko Doleček, po mamince poloviční Srb. Ten se svým odporem k bombardování tehdy v roce 1999 také zůstal osamocen...
David Gruber
Film „Pane, vy jste vdova“ – to jsme byli ještě světoví
Viděl jej asi každý, a to mnohokrát. Ale jak to tak chodí, třeba až při desátém zhlédnutí si všimnete něčeho, čeho devětkrát předtím ne. Já jsem teď konečně pomyslel na jména a příjmení filmových postav vcelku...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2334x
viz též www.gruber.cz