Co je tedy nerozumné a nevzdělané? (Nejen u bratrů Slováků, ale bývá to tak i u nás, lidská povaha je za současného mizerného stavu školství a všeobecné (ne)vzdělanosti mas psychologicky všude stále stejná.)
Vítězí nadávání a kritika, to lidu konvenuje. Rozumná řešení lid nechce slyšet. Vítězí skandalizovaný popis nemocí, zatímco kolem nabídky ověřených účinných léků chodí lid s ostentativním ignorantstvím.
Pár příkladů: Vítěz Igor Matovič zabodoval zejména tím, že olepil dům bývalého člena Ficovy vlády kritickými nálepkami. A hlavně tím, že to olepení bylo mohutně medializováno. Cituji aspoň jeden z mnoha zdrojů: „U voličů zabodoval (Matovič) také „výletem“ na francouzskou Riviéru, kde odhalil luxusní vilu exministra financí a dopravy Jána Počiatka. Společně s dalšími členy OLaNO nalepili na plot vily nápisy „Majetek Slovenské republiky“. Tím dal jasně najevo, co si myslí o získání obrovského majetku bývalého člena Ficovy vlády.“
„Krade se! Vraždí se! To je skandál! My to změníme!...“ volá demagog. A lid už mu hází lístky do uren.
Jenom hlásat „my to změníme“ však nestačí. Politik slibující a politik vládnoucí, to jsou jakoby dva různé druhy živočicha. Nebo jakoby jeden živočich v různých, sobě navzájem naprosto nepodobných fázích vývoje – jako larva a kukla u nějakého konkrétního hmyzu. Historie zná bezpočet příkladů, kdy došlo k vývoji ze „spravedlivého“ slibovače k pragmatickému podvodníkovi. A lid volí a volí.
Dalším problémem je, jak může u volícího lidu vyskočit preference jedné politické strany či uskupení za pár týdnů těsně před volbami na trojnásobek, čtyřnásobek původní hodnoty. Došlo snad od poloviny ledna do konce února zásluhou té jedné strany k zečtyřnásobení platů při stagnaci cen? Nebo k zečtyřnásobení celkové prosperity země? K poklesu dopravních nehod nebo kriminality na čtvrtinu?
Vzdělaný člověk neposuzuje přece podle posledních čtyř týdnů, ale podle posledních nejméně čtyř let. To žil volící lid 97% volebního času od minulých voleb v tak velkém omylu a nevědomosti?
A tak politické strany místo trpělivé čtyřleté každodenní práce pro blaho lidu jen na závěr finišují, kampaňují, křičí nějaké sliby.
Závěrečná krátkodobá mediální kampaň, působení na smysly voličů nikoliv dlouhodobými činy ale silnými kritickými slovy, to je společný jmenovatel všech mých předchozích stesků.
Poznámka: Jistě jste si, přátelé, všimli, že píšu víceméně v obecné rovině, že tedy nechávám především na vašem názoru a úsudku, zda nastupující nová slovenská garnitura bude horší, stejná, anebo lepší než ta minulá. Nic z toho apriori nevylučuji.
Zakončím citátem člověka, který před časem patřil k nejprominentnějším blogerům zde na idnesu a který je dnes předsedou menší politické strany. Je to František Matějka: „Čím více prostoru v médiích dostal konkrétní politik nebo subjekt, tím větší volební zisk. Paradoxně víceméně bez rozdílu toho, co říká!“