Usilovný boj proti počítání v tenisu – analogie se školstvím
Předesílám, že tento text je fikcí. Chce na analogii ukázat, co podle mne vězí za tendencemi nahrazovat v našem školství známkování slovními výroky. Tento text je také reakcí na blog kolegy Josefa Nožičky. Není to však reakce polemická, ale reakce souhlasná, rozvíjející a rozšiřující.
Tak jaké že jsou ty návrhy na změny v hodnocení tenisových utkání?
Od nynějška už žádné 15:0, 30:0, shoda, výhoda, brejkból, tajbrejk… Vždyť to musí toho hráče, kterému nebyly připsány body, strašně stresovat!! A cílem tenisu nemůže být nějaké „soutěžení a poměřování“, ale „rozvoj osobnosti a vnitřní motivace“. (Viz opět formulace ve stejném blogu Josefa Nožičky.)
A tak dá tenisový rozhodčí do zápisu o utkání třeba výrok „forhend mu jde dobře, ale potřebuje přidat ve stopvolejích“. Nebo „z pěti servisů se mu povede sotva jeden, ale dokonale to vykompenzuje slušivým dresem a příjemným úsměvem“. No a na základě takovýchto slov a pocitů sudí nakonec určí, kdo postupuje v turnaji do dalšího kola.
Každému je jasné, jaká příčina by nejspíše byla v pozadí, kdyby se podobné návrhy ohledně tenisu vyskytly v realitě. Závist průměrných a podprůměrných, že ti nejlepší mají pro sebe a své realizační týmy pohádkové příjmy; kdežto ti od dvoustého pořadí na žebříčku ATP hlouběji si tak tak zaplatí letadla, hotely, trenéry, vyplétače raket. Každému nechť přísluší nominálně stejná odměna – to je ten správný svět! A kdyby se o takových novotách „demokraticky“ hlasovalo, tak těch průměrných a podprůměrných je samozřejmě mnohonásobně více než těch špičkových; mít každý hráč jeden hlas – to by to dopadlo…
Faktem je, že nic nerozvíjí tak spolehlivě "osobnost a vnitřní motivaci" lidí, než "soutěžení a poměřování". Viz výše. Nejen v tenisu, ale i v pracovní praxi. V ekonomii vzpomeňme třeba na Tomáše Baťu a jeho zlínský hospodářský zázrak.
Jak by to tedy dopadlo v tenisu podle nových návrhů? Dnešní tenisový svět jednoznačně definované soutěže, která jediná přináší nejkratší cestou pokrok, zlepšování, úžasné výkony, touhu po skvělé perfektnosti, která přitahuje tisíce bezprostředních diváků do ochozů a miliony k televizním obrazovkám (a tím i miliardy od sponzorů), by se zbortil do světa úplně jiného. Svět dovedností by se přeměnil ve svět známostí a dotací. Hráči hrající „jako ponocní“ by hlavně sháněli dotace. Kdo sežene více dotací, ten více prosperuje, ten se opájí pocitem, jak je on lepší než ti, kteří si to takto pokoutně zařídit nedovedli; kteří nechtějí dávat úplatky, nechtějí šidit a podvádět. Zavládl by prostě „tenisový socialismus“. A jak co do prosperity a atraktivity v historii lidstva dopadal (a vždy bude dopadat) ten politický socialismus, to je každému myslícímu člověku dostatečně známo. Nikdo by se na takový tenis nedíval, sponzoři by nebyli – zbyli by jen dárci dotací, ovšem za podmínky odklonění tučných úplatkoprovizí zpět do jejich kapes.
Takže – zpátky ke školství. Ano, školství má na straně učitelů dát všem stejnou šanci naučit se, umět, zvládat, získat vědomosti, schopnosti, dovednosti, návky. Pak už ale je na každém žákovi a studentovi, jak tu nabídku přijme, jak ji zpracuje. Zda podprůměrně, průměrně, nebo na základě velké dřiny, odříkání a utrpení špičkově. Nezapomínejme, že ta špičkovost je (má být pohádkově) přínosná nejen pro jejího nositele, ale je i pro lidstvo obecně. Win-win.
Školství má dobře připravit mladé lidi na životní etapu praxe. A co jiného je praxe, než situace s řadou žádajících a toužících po dobrém bydlu - a menším počtem vyvolených, plus velmi miniaturním počtem těch nejvyvolenějších. Tedy situace navýsost soutěžní, což nejde nijak férově popřít, okecat. Dokud nebude rozhodovat kvalita, přesně stanovaná podle jednoznačných exaktních (číselných) pravidel hodnocení - nejen známky, ale i celotřídní, celofakultní, celouniverzitní, celostátní… percentil, tj. pořadí, žebříček vzdělanosti a tudíž psychické výkonnosti a kvalifikace, tak budeme od kvetoucí zahrady prosperity směřovat k zahnívajícímu světu bídy a zmaru. Blbí budou na koni.
Mám pocit, že už tam delší dobu směřujeme. Tak jen aby se to směřování nezrychlovalo. Takových konců se nechci dožít.
David Gruber
Návštěva u Jana Wericha
Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.
David Gruber
Proč jsme nejbohatším státem na světě?
A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?
David Gruber
Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?
Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.
David Gruber
Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?
Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?
David Gruber
Jedno je jisté – rok 2023 bude rokem manipulací, urážek a sprostoty
V těchto dnech se to jen hemží předpověďmi, jaký bude nastávající rok 2023. V moři nejistot, co z toho a do jaké míry se splní, mám já jednu jistotu. Ta je vyjádřena titulkem tohoto článku.
David Gruber
Schizofrenie zdejších čtenářů
Nepřestávám se divit: Registruji relativně velký zájem a na moje poměry relativně velkou popularitu a bohatou diskusi u svého blogového článku o tom, jak výhodně nakoupit potraviny a výhodně se dobře najíst.
David Gruber
Proč nemáte takový úspěch, jaký si zasloužíte?
Úspěch je sladké slovo. Všichni po něm tak či onak každou chvíli zatoužíme. A v drtivé většině případů ty myšlenky na úspěch mají podobu takovou, že by tedy ten náš úspěch mohl být větší, než aktuálně je. Mnohem větší.
David Gruber
V Polsku je problém utratit za potraviny
Hodně jsem se dnes rozšoupl, ale pořád utratil málo. Zde podávám svědectví o svém opulentním nákupu běžných potravin – obrazem, slovem, přepočtem. A taky jsem kupoval benzín a byl na obědě.
David Gruber
Slabší angličtina našich nových ministrů
a ministryň – abych byl genderově korektní. Zdůrazňuji, že některých. Nicméně dnes platí „neumět dobře anglicky = být poněkud negramotný“. A v naší zemi Komenského, kde vznikla mj. kniha Dvéře jazyků otevřené, největší paradox.
David Gruber
Slabší angličtina některých našich nových ministrů má snadné řešení
Na idnesu byl článek o slabší angličtině některých členů naší nové vlády. Více či méně kriticky se vyjadřoval o ministrech Stanjurovi (finance), Jurečkovi (práce a sociální věci), Baxovi (kultura) a Černochové (obrana).
David Gruber
Mladý svět – centrum veškerého dění
Ohnisko všech našich celebrit sídlilo před lety na adrese Panská 8, Praha 1. A jejich nejprestižnější setkání bývalo vždy na samém konci roku. V den výročí vám prozradím, jak jsem se na ně dostal a koho tam potkal i já...
David Gruber
Vinnetou po sté a prvé – tentokrát německá verze
Blíží se Vánoce – a ČT zařazuje hity filmové historie. Včera jsem si všiml, že na ČT 2 bude Vinnetou I ve dvou jazykových verzích. A tak jsem jej celý shlédl německy. Dojmy viz dále – a také prozrazení významu slova Vinnetou.
David Gruber
Změna významu slova „návrh“
S údivem sleduji, jak řada lidí, i vzdělaných, dává najevo, že slovo „návrh“ mění svou původní definici (nezávazně nahozená možnost druhému v komunikaci) na novou – na synonymum slova,„příkaz“ či dokonce „rozkaz".
David Gruber
Klimatická konference v Glasgow nebo v Glasgowě?
Mohli se o ní z médií dozvědět lidé v celé naší zemi. V Praha, v Brno, v Kostelec nad Černými lesy, ba i v Prčice... Gramaticky jsou ovšem správně možné oba tvary – v Glasgow i v Glasgowě.
David Gruber
Morawiecki nepodá ruku Babišovi
Polský premiér odmítl jet na demografický summit do Maďarska, aby se tam nemusel setkat s českým premiérem. Platit do Bruselu pokutu dvanáct milionů korun denně, to se Polákům zajídá. Ale kdo má na té roztržce jaký podíl viny?
David Gruber
Belmondo – ano, policajt, ano, rošťák, ale především úžasný manažerský školitel
Stovky jsou různých manažerských a komunikačních příruček, tisíce kurzů všude po světě... ale nemohu se zbavit silného dojmu, že je všechny strčil do kapsy Jean-Paul Belmondo. A to v tomto filmu:
David Gruber
Nedvědi, koncert na Strahově – a organizátor Petr Novotný
Dne 21. června 1996 vyprodali Jan a František Nedvědovi strahovský stadion. Na jejich koncert se prodalo dobrých sedmdesát tisíc lístků. MF Dnes uvádí, že „...nikomu jinému se velký strahovský stadion vyprodat nepodařilo". Jenže...
David Gruber
Ladislav Větvička: Kronika koronopodfucku I. (čtenářské dojmy)
Když mi Ladik loni na jaře ukazoval mapu s původním plánem objet Česko a Slovensko na kole po hranicích, vzpomněl jsem si na hereckou dvojici Tomáš Jirman a Vladimír Čech (z Milionáře), jak kdysi chtěli obejít naši zemi pěšky...
David Gruber
Zeman se omluvil Srbům za bombardování – že jsme s nesouhlasem zůstali v NATO sami
Při té zprávě se mi vybavila spousta věcí. Například můj televizní seriálový kolega profesor Rajko Doleček, po mamince poloviční Srb. Ten se svým odporem k bombardování tehdy v roce 1999 také zůstal osamocen...
David Gruber
Film „Pane, vy jste vdova“ – to jsme byli ještě světoví
Viděl jej asi každý, a to mnohokrát. Ale jak to tak chodí, třeba až při desátém zhlédnutí si všimnete něčeho, čeho devětkrát předtím ne. Já jsem teď konečně pomyslel na jména a příjmení filmových postav vcelku...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2334x
viz též www.gruber.cz