Víkendová hádanka - záhada ceny lavičky

Někdy vyvolá malá, zdánlivě jednoduchá výchozí situace podnět k zajímavým zamyšlením, k hledání širších souvislostí, k nalézání podnětných a užitečných řešení v oblastech na první pohled velmi vzdálených té výchozí.

Můj dnešní podnět k zamyšlení vychází na začátku víkendu, je tedy více klidu a času k úvahám a kombinacím než ve shonu všedních dnů.

Za malou chvilku zde nastíním jednu takovou hádanku, jednu takovou zdánlivou záhadu. Jsem opravdu zvědav, jak široká bude diskuse.

Pesimista ve mně mi říká toto: Pokud mají různí zakomplexovaní jedinci možnost zarýt si do někoho, kdo je převyšuje, možnost beztrestně napadat ani ne tak myšlenkové vývody jako osobu nějakého autora blogového článku – tak to se diskutuje hojně. Takový internetový troll prská kolem sebe odér ve stylu „všichni se dívejte a slyšte, jak já něco vím lépe než autor“. Touha psychicky malých lidí kritizovat ty velké je bezbřehá, slizká, oplzlá. Nedostatečná demokracie, která si plete svobodu slušné polemiky se svobodou urážet, jen povzbuzuje a uvolňuje běsy v takových psychicky malých lidech. Pesimista ve mně mi tedy říká, že pokud se při určitém tématu diskusními příspěvky nesnadno uráží autor článku, tak se diskutuje málo.

Dovedu si představit řadu svých možných (pravdivých) témat textů, která bych sem mohl napsat s jistotou, že hojně vyvolají takovéto diskusní negativní běsy. To by ale bylo laciné honění si bohatých diskusních dovětků pod článkem.

Chci raději otevřít téma, kde se běsy zakomplexovanců nemohou projevit téměř vůbec (pokud to nebudou naprostí úchylové), ale kde se může diskutovat tím více, čím více si to přečte lidí zvyklých uvažovat také konstruktivně, pozitivně; zamýšlet se i win-win způsobem, nejen tím win-lose.

Optimista ve mně mi říká, že by se takto konstruktivně diskutovat pod tímto článkem docela i mohlo.

Kdo vyhraje? Optimista - s tím že tedy diskusní příspěvky docela budou? Pesimista - s tím, že dlouho bude pod článkem nápis „žádné příspěvky“?

Asi realista – který ví, že se to nikdy nedá přesně ani přibližně předpovědět, že záleží na náhodě, na momentální situaci, třeba i na počasí a tudíž na přítomnosti tak či onak aktivních lidí u počítačů... a vůbec.

Vlastní hádanka – záhada placení za lavičku

Dva kamarádi si pořizují lavičku. Ta lavička má určitou délku užitečné plochy a má též svou cenu. Jádro je v tom, jak se ti dva kamarádi podělí o uhrazení ceny lavičky. První kamarád, pan Skromný, hodlá na lavičce pouze sedávat, a využívat tedy jen polovinu její užitečné plochy. Druhý kamarád, pan Náročný, chce mít právo kdykoliv na ní spočinout i vleže, a chce tedy vyžívat celou její užitečnou plochu.

Pan Skromný argumentuje: „Rozdělme v myšlenkách užitečnou plochu lavičky na dvě stejné poloviny. Tu jednu budeme střídavě využívat oba. Tu druhou jenom ty. Takže tu jednu polovinu uhraďme napůl a tu druhou zaplatíš celou ty. Logicky – polovina z poloviny je čtvrtina, já Skromný uhradím tedy čtvrtinu ceny, ty Náročný hradíš tři čtvrtiny. Berme lavičku a pojďme ke kase.“

Pan Náročný oponuje: „Moment! Tak to nevidím. Já budu pro své potřeby využívat dvakrát větší plochu lavičky než ty. Můj celek té plochy je tedy dvakrát větší než tvá polovina té plochy. Takže já logicky uhradím dvakrát větší část její plné ceny než ty. Nevyhnutelně tedy musíme rozdělit celkovou cenu lavičky na třetiny. Já uhradím dvě třetiny z těch tří, ty jednu třetinu z těch tří. Nikoliv čtvrtina, ale třetina ceny lavičky jde z tvé kapsy. Tak je to spravedlivé. Berme lavičku a pojďme ke kase.“

Podnět pro vás, milí čtenáři: Má se cena lavičky hradit v poměru tři ku jedné nebo dvě ku jedné? A co všechno ještě vstupuje do hry?

Poznámka: Kdo pozorně studoval český jazyk na střední škole, ten si pamatuje, jak se probírala jedna z nejranějších úvah Karla Čapka – Šlépěj. Je úžasné, co všechno napadlo Čapkův kreativní mozek nad jedinou hypotetickou situací, že ve sněhu se bez dalších objevila jedna jediná izolovaná šlépěj...

Jsme i v dnešní hodně bezmyšlenkovité době schopni a ochotni k aspoň troše zamyšlení? Zkusíme to?

Tak ještě jednou: Má se cena lavičky hradit mezi kamarády v poměru tři ku jedné nebo dvě ku jedné? A co všechno ještě vstupuje do hry?

Přeji pěkný víkend...