Pan prof.Trávníček ze Spešova (uprostřed Moravy) se v hrobě obrací nad návrhy současných upravovatelů jazyka českého.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Tr%C3%A1vn%C3%AD%C4%8Dek

Již na základní škole nám pan učitel zhruba v roce 1970 říkal, že spisovná čeština nezná ve výslovnosti tvrdé a měkké y - i. Pouze ve Slezsku se ve výslovnosti tvrdé a měkké y - i rozlišuje. Je faktem, že ani ti podprůměrní žáci u nás s psaním tvrdého a měkkého y - i problém nemívali. Takže to není zas až tak nový "problém".

Pak mne pobavilo, že sice píšete o Moravě a Slezsku, ale Jablunkov a Bohumín kladete na Moravu či severní Moravu.

Takže nejen "řada sestavovatelů osnov češtiny pro celou Českou republiku je ve znalosti Moravy a Slezska příšerně nevzdělaná." I mnozí autoři blogů. Hlavně prosím neargumentujte tím, že "tak se vždycky říkalo a už to tak máte zažité".

.

No... ono je to celé trochu složitější (jako vždycky).

1) Češtináři pochopitelně vědí, jak se kde co vyslovuje. Pokud jim tato informace unikla dříve, na vysoké škole se vcelku brzy dozvědí, že původně se i/y lišilo, a odkdy se lišit přestalo (respektive odkdy se liší už jenom v některých dialektech).

2) Když se zeptáte "skororepetenta" po absolvování drilu, jak se kde co píše, správná odpověď není (nutně) důkazem jeho skvělého jazykového citu. Musel byste se ptát PŘED oním drilem. Je dost dobře možné, že jazyková situace v některých oblastech opravdu přispívá k tomu, že lidé píšou správně i/y, nicméně k důkazu zbytečnosti jsme podle mého názoru ještě dost daleko.

3) Je taky nutné dětem sdělit, ŽE jsou vůbec nějaká dvě i/y, respektive že se liší v psané podobě. Určitě si teď poklepete na čelo, vždyť přece celou dobu píšu, že to každý našinec pozná! No - a víte, že jsou taky dvě ř? Učíme děti psát dvě ř? Neučíme... Protože rozdíl mezi nimi nepokládáme za dost významný a máme pro ně jenom jeden znak. (Vážně, nekecám. Zkuste si říct "řád" a "třeň".)

4) Rozdíly mezi i/y postupně vlivem masových sdělovacích prostředků beztoho mizí i tam, kde se tenhle relikt zachoval.

Když jsem chtěla psát o těch rýmech, tak jsem "přetekla" přes možnosti systému, tak snad radši nic. Zkrátka - je to celé... složité a ještě složitější :)

Ale teda že by bylo výhodné někde učit krátké a dlouhé samohlásky, to, pěkně prosím, kde mohu podepsat? Vůbec jsem pro jednoznačné ano lokálním potřebám proti naprosto jednotné štábní gultúře. (Štábní není kultura. Štábní je vždycky gultúra.)

K bodi 1): my na technice (vejšce) jsme češtinu neměli :(

Vy fakt říkáte jinak dívky šly a chlapci šli (jde mi o to i/y na konci). A co když to otočím a řeknu "Šli tam ovce, slepice, kozy a koně" popř: "Šly tam ovce, slepice, kozy a kobyly". U nás na západě rozdíl ve slově šli/šly není, u vás na východě je?

Ano, ve výslovnosti i/y je rozdíl. A věřte, že je to pak mnohem jednodušší.

Rozumny a pravdivy nazor. Vyslovnost cestiny v Cechach je tvrda, nezna nuance, ktere pouzivaji Moravaci.

Karma. Jako rodák z Těšínska, trávící vojnu v jižních Čechách a nyní už dlouho žijící ve východních Čechách mám podobné zkušenosti.