Nikdy jsem necetl vic, nez mezi patym a desatym rokem. Od "Povidejme si deti", po "koncentracnickou literaturu". Knihy odvahy a dobrodruzstvi, Verneovky, Mayovky. A mnohe dalsi. Koncil jsem na "Prorok", "Miluji te k zblazneni". Abych pochopil ten svet okolo a jeho pravidla. Od te doby pisu svuj pribeh, svoje drama. Nenapsana kniha plna zvratu, kdo se ji pokusi nasledovat, ma velkou sanci, ze shori jako papirova koule. Kazdy z nas ma svuj omezeny cas, kdy muze pobyvat v tomto svete a to ostatni je na nem. Hodne stesti. Jo a ty tresty ve skolach? Nasekanej zadek je oproti systemu, co lame pater v pohode. Zadna vzpoura neni zadarmo. K cili je cesta trnita a plna prikori. Jinak by to byla trapne konformni cesta do instituci. No fuj, taakhle nalozit se zivotem.

Souhlasím, že násilím donutíte lidi k čemu chcete, obzvlášť, když mají zakázáno se bránit. Rozhodně to ale není správné.

Učitelka vyplácí osmáka (tj. kluka ve věku 14 - 15 let) rákoskou na holou? A před celou třídou? Tak to je fakt bizár... Mlátit byť i dospělého, který pláče schoulený na zemi v koutě, nemůže být přijatelné, u dítěte to platí tuplem. Babičce asi někdo zapomněl vysvětlit, že když už se někdo po výprasku octne na zemi, tak se do něj nemlátí.

Koncovku -a pro střední rod snad nikdo nezpochybňuje ani dnes, ale vážně nechápu, proč by měly být něčí politické názory diskreditovány jen proto, že nemá tak dobře vštípeno nějaké gramatické pravidlo? Není lepší řešit především obsah, a potom případně i formu, ale proboha nespojovat to? Starší generace má jistě také tendence dopouštět se určitých jazykových přešlapů a mají za to být snad posíláni do ... (tedy odevzdat všechna vysvědčení), když ne nahlas tak v určitě duchu?

Také jsem vyrůstala - a do školy chdila v té době - tělesné tresty ve školách existovaly - a nikdo se tomu nedivil. Vždyť je v dětství absolvovali i ti naši rodiče a prarodiče. (I když s tou trestající babičkou to bylo divné, babičky se odjakživa zastávají svých vnuků. Já měla rodiče "hodné" - tatínek nás (holky) tělesně netrestal nikdy, jen od maminky jsme dostaly občas na zadek. Rukou to nebolelo - tím, že jsem byla za něco ve škole potrestána, Za prve proto, že bych byla nějak potrestána ještě jednou, za druhé, bylo mě líto rodičů, že jim působím starost a trápení. A nějaký ten trest od učitele se brzy zapomněl - ovšem pokud to nebyl sadista... Jednoho takového jsme na obecné bohužel měli, ten nás trestal v diktátech za malou chybu, čárku mezi větami, nebo diakritické znaménko = dvě rákoskou na dlaně, a za velkou chybu, z-s nebo i-y, ukazovátkem na zadek. Tak byli trestáni hlavně kluci- za špatné chování. Tělesné tresty ve škole proto příliš neuznávám, ale zase dnešní způsob, kdy mi jedna maminka řekla, že její syn má věčné problémy s učiteli, protože jsou prý zaostalí - také ne. Zlatá střední cesta - a "ohýbej stromek, dokud je mladý," jak se říká.