Úvahy na toto téma jsou mj. koníčkem mého přítele Ladika Větvičky, který je i velkým znalcem historie. V uplynulých dnech se mi v životě zvláštním způsobem proťalo několik indicií – a tak si zde trochu srovnávám myšlenky.
Jistotu vám, milí čtenáři, bohužel neposkytnu. Ale o pravděpodobnosti toho, že nám až do poloviny třicátých let 20. století „panoval“ vlastně Habsburk, si samozřejmě můžete udělat představu sami. A jistě mne můžete opravit, kdybych se v následujícím uvažování dopustil drobných nepřesností. Není to můj zlý úmysl – jen projev toho, že nejsem žádný vědec masarykolog a nepíšu vědecký článek.
Indicie známé z běžných novinových článků a z vyprávění celkem důvěryhodných lidí znám:
- Dva mladší bratři T. G. Masaryka se od něj značně lišili – povahou, vzdělaností, fyzickou podobou, kariérou...
- Matka TGM Terezie Kropáčková si vzala kočího Masaryka už v jiném stavu, byl to dosti nerovný sňatek,
- Císař Franz Josef si v určitou dobu zapsal do svého zápisníčku slova „Kropaczek erledigt“ – a ono „erledigt“ mohlo mít právě tu podobu, že TGM měl všude dveře nápadně otevřené – do Vídně, na studia do Lipska, do rodin nejvyšších kruhů... a vůbec.
Tak to by byly ty celkem obecně známé věci.
Ale nedávno jsem potkal svého význačného žáka Ivana Rösslera, životem protřelého novináře a po patnáct let šéfa zábavy TV Nova. Chtěl jsem po něm, aby byl jedním z VIP předčtenářů mojí nové trojknihy o inteligentním čtení. Zhostil se toho samozřejmě poctivě a na jedničku. Natáčel v době našeho setkání něco se známým hercem Miroslavem Táborským. A když už jsem tedy M. Táborského potkal osobně, tak jsem začal více sledovat jeho současnou činnost – mj. jeho průvodcovství seriálovým pořadem Národní klenoty. A nedávno šel v televizi díl Národních klenotů „Karlštejn“. A vida – vyšlo najevo, že císař Franz Josef I. byl na konci 19. století velkým generálním sponzorem kompletní restaurace Karlštejna – a sám osobně se na přelomu století přijel přesvědčit, jak pěkně ten národní stavební klenot (jím udajně odstrkovaných Čechů) za jeho peníze restaurovali. Kdyby opravu hradu nesponzoroval, asi by z Karlštejna dnes bylo něco jako Bezděz nebo Hukvaldy, nebo nedejbože něco jako jako Kunratický hrádek...
K tomu pak přibyla informace z jiných zdrojů, že Franz Josef I. dříve než hrad velkoryse sponzoroval taky rekonstrukci Národního divadla v Praze po zhoubném požáru; že celá lidová sbírka z akce „Národ sobě“ by stačila tak akorát na lepší oponu – a že to hlavní zatáhl vlastně starý Procházka.
Vida, jak nám v dějepise a v historii české literatury některé věci přeceňovali a některé podceňovali až zamlčovali... Říkal jsem si, proč ten důstojný Habsburk, náš panovník po bezkonkurenčních 68 let a zjevný fanda Čechů, nemá dosud v Praze ani sochu, ani most či nábřeží, ba ani náměstí či ulici... Srovnejme, kolik toho všeho má po celé ČR synek a kolik jeho (možný) táta, oba ve vrcholové funkci... Luděk Sobota coby dr. Práskal (ředitel televizních přestávek) by na to nejspíše pravil: "To je nepoměr!"
A pak jsem se dozvěděl, že o případném otcovství TGM „investiguje“ publicista David Vondráček, kterého znám ještě z Mladého světa. Když jsem kdysi přijížděl na Panskou 8, Praha 1, a vcházel do dveří, tak mne tam můj jmenovec bodře vítával „á, venkovani přijeli“.
Když někoho znáte osobně, tak se prostě o věci s ním spojené zajímáte trochu více než obvykle.
No a Davidu Vondráčkovi prý zakázala dělat testy DNA pravnučka TGM...
Poslední z těch protínajících se křivek nastala opravdu před několika málo dny, kdy jsem se zase potkal s význačným žákem a známým advokátem Petrem Tomanem; každoročně oba přednášíme na kongresu Forum Municipal mnoha starostům, radním a zastupitelům obcí. Vím, že se Petr Toman celoživotně zajímá o Franze Josefa I., že má jeho soškami proloženu celou svou advokátní kancelář.
Tak jsem mu všechny své indicie shrnul – on vše samozřejmě také věděl – a zakončil jsem své shrnování onou poznámkou, že pravnučka nechce testy DNA. Petr Toman, muž bystrého advokátského úsudku a dedukcí, nezaváhal s reakcí ani vteřinu: „Ptejme se, proč vlastně ta pravnučka nechce analýzu DNA?“
Sám jsem si dovodil odpověď. Nyní převažuje oficiální "seriózní" mínění, že TGM nemá s předposledním panovníkem Rakousko-Uherska nic společného. Takto se to bere ve školách; opačný názor zatím stále je typu „konspiračních teorií“, které jsou v jiných případech často na hlavu padlé – a většinou se jimi jen různí zakomplexovanci snaží udělat zajímaví.
Nechce vlastně ta Masarykova pravnučka, aby to tak i zůstalo? Kdyby si byla hodně jistá, že její pradědeček prezident není synem císaře, dávala by tak kategorický zákaz přesvědčit se?
Na internetu se dá najít spousta srovnávacích fotografií obou osobností - jistě se pak na ně zkoumavě zadíváte...
No...
