David Gruber

Hlupák suverénně tvrdí, moudrý člověk je plný pochybností

18. 06. 2017 8:46:00
Toto je jedno z mých nejoblíbenějších úsloví. A ještě dodávám, že arcihlupák používá tvrzení ve formě nadutě suverénních hodnocení. Hodnotí kriticky především druhé lidi, samozřejmě i vás...

... sám ovšem z neotřesitelné pozice neomylného suveréna.

Tedy – ještě jednou stručně: Moudrý pochybuje, hlupák tvrdí, arcihlupák kriticky hodnotí (všechno možné kromě sebe).

A samozřejmě ruku v ruce se vzrůstající hloupostí, omezeností, nevzdělaností, nedostatkem životního přehledu, rozhledu a nadhledu apod. – jde povýšenost, arogance, vnější nebetyčná suverenita, přehlíživost, výroky a chování „ředitele zeměkoule“.

To je biologický a společenský princip kompenzace. Čím více člověku někde chybí, tím více přehání do opačného extrému dělání dojmu na své okolí, že mu to nechybí, ba naopak přebývá.

Jak vytvořit skvělou odbornou přednášku? „Šoupnu tam dvě, tři cizí slova – a hned nevypadám jako úplný idiot! Hehe.“ Do své smrti si budu pamatovat tuto větu z humorně satirického televizního monologu Luďka Soboty o tom, jak být chytrý a skvělý odborník a přednašeč. Luděk si v tom monologu dal nesmírně záležet, aby celkově dojmem takového idiota co nejvíce působil; včetně té větičky o šoupnutí cizích slov, která do jeho demonstrovaného idiotství krásně zapadala a trefně je ilustrovala.

(Viděl jsem tu scénku snad někdy v 70. letech nebo na začátku 80. let, v době nejužší spolupráce dua Šimek-Sobota. Jestli si tu větu Luděk napsal do scénáře sám nebo jestli mu Slávek pomáhal, to už asi nezjistím; každopádně je to dobře trefené.)

Jak možná někteří z vás vědí a jiní si vygooglují, připisují se výroky podobné nadpisu tohoto článku různým osobnostem od Antiky po současnost; často matematikovi a spisovateli Bertrandu Russellovi. Já jsem si Russella a jiné jen dovolil trošku promyslet a rozvinout. Russell měl interdisciplinární vzdělání a uměl tedy uvažovat farmulti způsobem.

(Poznámka: far = vzdálený, multi = mnoho, farmulti = uvažování člověka, který je vzdělán v mnoha navzájem vzdálených vědních disciplínách; protože takových lidí, kteří jsou na úrovni doktorátu ve více než deseti vědních disciplínách, je velmi málo, mohou významně posunout lidský pokrok kupředu. Například matematizovat psychologii lidské komunikace, zhumanitnit exaktní vědy atp.)

A mohu přidat další příklady – pozitivní i odstrašující.

Pozitivní příklad: Citát Markéty Šichtařové, s níž jistě nemusím souhlasit ve všem, ale jíž si pro její inteligenci vážím: „Učinit jednouchou věc složitou zvládne každé čuně; učinit však složitou věc srozumitelnou zvládne jen vzdělaný člověk, který se v problému orientuje.“ Je to v tomto jejím blogovém článku.

Komplexně myslící člověk umí hledat pro výklad svých myšlenek jiným lidem únosná zjednodušení. To k sobě patří. Složitě komplexně v nejširších souvislostech myslet, jednoduše interpretovat a předat jiným. Vědecké mistrovství a pedagogické mistrovství. Ne vždy jdou obě tato mistrovství ruku v ruce u jednoho člověka. Ale když jdou, stojí to za to.

Idiotsky jednoduše myslící člověk se bojí, že jeho prosťáčkovství bude odhaleno, a proto ve výkladu svých myšlenek věci komplikuje. A jeden z nejčastějších způsobů toho komplikování je nadužívání cizích odborně znějících výrazů. Takové zbytečné komplikování má Šichtařová za čuňačinu, Sobota za idiotství.

Negativní příklady:

Ve svém oboru jich mám dost a dost. Například: Vedení diáře, plánování a realizace snů, plánů, cílů, úkolů osobního rozvoje – tento komplex jsem si v 80. letech pro sebe nazval „osobní informační systém“. Dokonce jsem koncem 80. let právě o o tomto napsal a odmoderoval desetidílný televizní vzdělávací seriál, který tehdy sledovalo jistě přes milion lidí. Ale a pár let přišli lidé, kterým se tento pojem nezdál dost nóbl, a začali prosazovat „time management“. Mnohé nasvědčuje, že horší obsahem, ale lesklejší svým nátěrem. Neuvěřitelné množství našich lidí, i formálně vysokoškolsky vzdělaných, tomu nátěru uvěřilo a přijali vnitřní jistotu, že když se řekne „time management“ a je to od nějakého amerického profesora, tak že to je stejně kvalitní a užitečné, ba kvalitnější a užitečnější než prostými slovy označené vědění „osobní informační systém“.Těch našich naivně věřících lidí bylo tak hodně, že jsem se musel nakonec i já sám přizpůsobit (se skřípajícími zuby) a nazývat další vydání svých knih na toto téma také sloganem „time management“. Vždy však uvnitř takové knihy nezapomenu připsat, jak se věci mají a že mi takové lesklé nátěry jsou bytostně cizí, že je to z mé strany jen nutné zlo.

Podobně je to s tradičním srozumitelně podaným populárním komplexem vědění „jak se přinutit – jak nepřestat – jak vytrvat“ a pozdějším leskle natřeným věděním ve stejné oblasti „zvládnutí prokrastinace“. Proč používat takovéto cizí slovo? Proč ho někteří „šoupnuli“ do názvů svých knih a seminářů? Jaký komplex méněcennosti se za tím skrývá? Já bych s tím sám nikdy nezačínal.

Nebo - proč nahrazovat pěkný pedagogicky čistý pojem „techniky duševní práce“, proslavený od 80. let po celé zemi, nóbl znějícím pojmem „soft skills“? Tím, že to bude znít světově anglicky, to ještě nenabývá vyšší hodnoty...

Když někdo natře ztrouchnivělé dřevo žlutou barvou západní značky, neudělá z něj tím natřením ryzí zlato.

Víte, co se mi ještě vybavuje? Slavný starý český film Světáci; a v něm blbky a primitivky (skvěle zahrané Jiřinou Jiráskovou, Jiřinou Bohdalovou a Ivou Janžurovou) dělající ze sebe vzdělané dámy. Pověstná je výslovnost příjmení známé vědkyně polského původu z úst Jiřiny Bohdalové: „...ta Marie Kurí...“. Mrkněte se na to video.

video //www.youtube.com/embed/rsRoREJCVHo

A radujte se z každodenního odhalování těch machříků, kteří své komplexy prozrazují aktivním nadužíváním komplikovaných výrazů...

Autor: David Gruber | karma: 28.03 | přečteno: 1526 ×
Poslední články autora