Kolikrát si ještě o celou hodinu posuneme hodinky?
Ale vezměme to popořádku:
Více než polovina obyvatelstva jsou takzvané „sovy“, tj. lidé, kteří jsou velmi čilí večer, při společenských příležitostech vydrží bez pocitu utrpení aktivně bdít i přes půlnoc… Ale křepce radostně vstávat o půl páté ráno a od šesti naplno pracovat - to jim moc nevoní. A protože takových lidí je většina, tak více stesků je mezi lidmi soukromě i v mediálním prostoru veřejně slyšet právě vždy v březnu, a méně v říjnu, kdy se ty „sovy“ vlastně dočkávají psychické i fyzické úlevy.
Ukazuje se, že energetické úspory, které daly před řadou roků letnímu času vznik, nejsou dnes zase tak ohromující, jak se zprvu myslelo.
Větší, než se myslelo, jsou naopak komplikace typu:
- vlaky jedoucí přes zlomový moment kolem druhé (třetí) hodiny ranní musí buď hodinu stát, nebo jedním okamžikem naberou hodinové zpoždění,
- obdobné zmatky nastanou během té posunovací noci s přílety a odlety letadel; ba zmatky větší, protože letadlo se nemůže ve vzduchu zastavit a hodinu viset na místě, ha,
- musí se kromě běžných hodin a hodinek předělávat čas na stamilionech počítačů, tabletů, mobilů, anebo vyvíjet software, který to dělá, a zaneřáďovat tímto softwarem vnitřní paměť těchto computerů,
- každý rodinný dům s naprogramovaným denním režimem vytápění je třeba ručně přeprogramovat, nezapomenout přehodit hodiny i v autě,
- svět registruje i dvouhodinové skoky mezi oblastmi severní a jižní polokoule – například časový posun mezi Prahou a Sydney není najednou osm hodin, ale deset hodin. Protože v jednom z těchto měst se posunuje čas na letní a v téže vteřině ve druhém z těchto měst na zimní – tedy opačnými směry; přičemž interakce mezi i velmi vzdálenými místy světa je dnes milionkrát hustší než dříve,
- pořád existuje dost lidí, kteří na změnu zapomenou a přijdou tedy v neděli o hodinu jinak na schůzku nebo dojde prostě k jinému nedorozumění z toho, že žijí pár hodin nebo i dnů v jiném čase, než skutečně je.
Na většinu z těchto komplikací kdysi před lety ustanovovatelé letního času nemysleli, nepředvídali je v takové míře, jaká je dnes.
Takže – časové skoky dvakrát každý rok – toto už ne. Na tom se asi většina lidí může shodnout.
Zbývá dořešit: Buď bude všude (například aspoň všude v EU) stále letní čas, nebo všude stále zimní čas, nebo si to každá země (například každá země EU) udělá jinak, po svém.
Tu třetí možnost vidím také jako velmi špatnou a zavrženíhodnou. Někde se totiž ve veřejných výzkumech vyslovují pro stálý zimní čas (například Finsko, Dánsko), někde pro stálý letní čas (Německo, Polsko, Česko), někde chtějí zachovat střídání (například Řecko). Příklady těch států čerpám z hlavního článku MF Dnes 27. října 2018, strany 1 a 3.
No představte si ten zmatek! Někdy mezi dubnem a zářím se stane autonehoda na hranici Německa a Dánska, kdy polovina nabouraného kamionu bude trčet v Německu a polovina v Dánsku. Nepůjde ani určit čas, kdy se taková nehoda stala – protože se stala ve dvou různých časech najednou! A což teprve kdyby pachatel té nehody v jednom z těchto států už byl plnoletý a ve druhém ještě ne (po celý úsek 60 minut kolem půlnoci jeho narozeninového dne osmnáctin se to může stát). Potrestat ho jako dospělého nebo jako mladistvého?
Tak tuhle zmateční různorodost také zkusme vyloučit.
Zbývá k rozhodnutí poslední dilema – stálý letní čas nebo stálý zimní čas.
A už jsem u oné znepokojující okolnosti zmíněné zde výše v perexu. Vlády dávají hlasovat. Asi proto, aby vyhověly většinovému lidu, byť by ten většinový lid byl v tomto punktu sebevíce hloupý a nevzdělaný, a mohly se takto udržet co nejdéle u moci, při korytech.
Jak se ale může hlasovat o něčem, co je objektivním fyzikálním zákonem? (Astronomie je součástí fyziky, stejně tak měření času na roky, měsíce, týdny, dny, hodiny, minuty a vteřiny.)
Jaký je význam slova půlnoc, midnight, Mitternacht? Přece – polovina noci. Stejně tak poledne, midday, Mittag znamená polovinu dne. Tedy dobu, kdy je a) slunce nejníže pod obzorem, b) slunce nejvýše nad obzorem. Půlnoc je od toho půlnocí, že dělí noc, tedy úsek tmy, na poloviny, že před ní je temná právě polovina času a po ní temná také právě polovina. Poledne je obdobně definováno tak, že před ním předchází polovina denního světla a po něm následuje zase polovina.
(Drobné minutové odchylky, způsobené nepravidelností rotace Země a jejího oběhu kolem Slunce zanedbejme.)
Ale proč by to vlezdopr..listické vlády a parlamenty respektovaly, když se dnes až absurdně spoléhá na hlas většiny, i kdyby byl sebevíce mylný? A když se navíc to blbství většiny záměrně prohlubuje, například stále více zdevastovaným školstvím se zločinnou promíjivostí vůči základním chybám žáků! Nebo míšením stávajícího obyvatelstva s cizím obyvatelstvem méně chytrým a méně vzdělaným…
Hlasování, zda stále zimní nebo stále letní čas, mi připadá, jako by vlády daly v širokém repre průzkumu lidi hlasovat, zda
a) 2 + 2 = 4,
b) 2 + 2 = 7,
a když většina respondentů zakroužkuje b), tak bude to b) v matematice nadále zákonem platit? Jen aby vláda a parlament „vyhověly lidu“?
Anebo že by se vypsal široký repre lidový průzkum, že chirurg si má před operací
a) ruce co nejvíce dezinfikovat a natáhnout na ně sterilní rukavice,
b) jen trochu si ruce opláchnout vlažnou vodou bez mýdla,
c) ruce si počurat,
d) ruce si vymáchat v žumpě plné smrdutých hov.n,
a většinový tázaný lid složený ze sebezahleděných nevzdělaných nýmandů chtěl na vztek odborníkům z hygieny machrovat, že tomu rozumí stejně a lépe? A volil by natruc jiné možnosti než a)? Tak se to pak ve všech nemocnicích zavede novým zákonem? Třeba všude varianta d)?
Nemylme se – mnozí lidé jsou i po historicky krátké době existence internetových diskusí tak zpovykaní, že si myslí, že mohou beztrestně kritizovat nebo opravovat toho, komu nesahají odborně či lidsky ani po podrážky bot. Tedy vlastně beztrestně urážet. To je velmi nebezpečná tendence – jsou to takové beztrestné mediální lynče ze strany skupin zakomplexovaných hlupáků. Anonymní internetové diskuse zákonitě probudily v mnoha lidech běsy.
Prostě – dát na většinu laiků a ignorovat menšinu odborníků (a menšina odborníků je někdy velmi malá, v případě průlomových objevů třeba i jeden jediný člověk-objevitel), to má své meze. Meze dané objektivními zákony.
Jenže z politiky se stal tak jednoznačný kšeft, že její protagonisté se pro svůj nemravný zisk dnes leckdy neštítí jít ani proti objektivním fyzikálním zákonům.
Tedy shrnutí – v případě stálého času jedině ten zimní a šmytec. Ať poledne – 12:00 – zůstane polednem a půlnoc – 24:00 – zůstane půlnocí!
Poznámka na závěr:
Nezlomné objektivní vědecké zákonitosti, tentokrát psychologické, platí též v rozvoji osobnosti, například ve studiu cizích jazyků. A zde je to mnohem závažnější než spory o čas.
Většina řadových lidí by nejspíše v anketě hlasovala, že po opadnutí počátečního nadšení při studiu je třeba k úspěšnému dokončení vynakládat pevnou vůli. Jenže toto už od roku 1985 neplatí, je to překonáno psychovzorcem profesionální koncentrace. Ale spoustě rádobylektorů se ten moderní poznatek nehodí do krámu, protože jim kazí jejich přednáškové a knižní kšefty s překonanými poznatky. Takže oblbují lidi stále i dnes nesmysly o pevné vůli coby léku na studijní i jinou prokrastinaci. A snaží se, aby toto zastaralé vědění bylo vzdělávacími autoritami bráno jako správné, jediné, moderní. Úplně stejně jako před čtyřmi stoletími církevní lektoři – tedy faráři, biskupové apod. - hřímali, že Země je placka a kolem ní obíhá Slunce. Většina hloupých chce opět přetlačit menšinu chytrých. A autority hrají té hloupé většině do noty. Většina veřejnosti pak i dnes žije v bludu, ztrácí své velké životní šance a ještě je ochotna jako stádo ovcí v průzkumu uvádět, že to nejde dělat jinak.
A tak lidé z nejširší veřejnosti (jako například u nás brzy po roce 1989 více než milion dospělých pracujících lidí) masově začínali se studiem angličtiny, postupně plíživě u nich nezvratně docházelo k postupnému ochabnutí počátečního nadšení, masově docházelo ke krizím, kdy se jim pokračovat strašlivě nechtělo. A oni masově v ten moment vynakládali pevnou vůli, jak nejlépe a nejvíce uměli (říkali si: „musíš!“). Ovšem masově si tím další studium ještě více zošklivili, masově se jim zároveň nevyhnutelně v mysli rodil gejzír výmluv, že „zítra je taky den“ nebo „napřesrok je taky rok“… a masově svou studijní práci odkládali… až ztroskotali. Masově prokrastinovali, protože si nechali nakukat od nějakých nedouků, že na prokrastinaci platí pevná vůle. A tento tristní stav trvá stále – v jakémkoliv vzdělávání po škole, v zahraničním time managementu, v čemkoliv, kde si člověk dává závazky a předsevzetí.
Objektivně přece platí něco jiného: Co se musí, to se hnusí! Lidi, copak s tímhle nemáte mnohokrát opakovanou osobní zkušenost?
Psychologické vzorce chování nepřelstíš, nepotlačíš, nevygumuješ. Z tehdejších začnuvších studentů angličtiny uspělo jen asi 5% výjimek. Celostátní ztráty jsou miliardové.
Ale hlavně že zájmy vzdělávacích loketníků jsou zachovány, hlavně že jejich nemravné zisky trvají.
David Gruber
Návštěva u Jana Wericha
Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.
David Gruber
Proč jsme nejbohatším státem na světě?
A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?
David Gruber
Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?
Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.
David Gruber
Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?
Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?
David Gruber
Jedno je jisté – rok 2023 bude rokem manipulací, urážek a sprostoty
V těchto dnech se to jen hemží předpověďmi, jaký bude nastávající rok 2023. V moři nejistot, co z toho a do jaké míry se splní, mám já jednu jistotu. Ta je vyjádřena titulkem tohoto článku.
David Gruber
Schizofrenie zdejších čtenářů
Nepřestávám se divit: Registruji relativně velký zájem a na moje poměry relativně velkou popularitu a bohatou diskusi u svého blogového článku o tom, jak výhodně nakoupit potraviny a výhodně se dobře najíst.
David Gruber
Proč nemáte takový úspěch, jaký si zasloužíte?
Úspěch je sladké slovo. Všichni po něm tak či onak každou chvíli zatoužíme. A v drtivé většině případů ty myšlenky na úspěch mají podobu takovou, že by tedy ten náš úspěch mohl být větší, než aktuálně je. Mnohem větší.
David Gruber
V Polsku je problém utratit za potraviny
Hodně jsem se dnes rozšoupl, ale pořád utratil málo. Zde podávám svědectví o svém opulentním nákupu běžných potravin – obrazem, slovem, přepočtem. A taky jsem kupoval benzín a byl na obědě.
David Gruber
Slabší angličtina našich nových ministrů
a ministryň – abych byl genderově korektní. Zdůrazňuji, že některých. Nicméně dnes platí „neumět dobře anglicky = být poněkud negramotný“. A v naší zemi Komenského, kde vznikla mj. kniha Dvéře jazyků otevřené, největší paradox.
David Gruber
Slabší angličtina některých našich nových ministrů má snadné řešení
Na idnesu byl článek o slabší angličtině některých členů naší nové vlády. Více či méně kriticky se vyjadřoval o ministrech Stanjurovi (finance), Jurečkovi (práce a sociální věci), Baxovi (kultura) a Černochové (obrana).
David Gruber
Mladý svět – centrum veškerého dění
Ohnisko všech našich celebrit sídlilo před lety na adrese Panská 8, Praha 1. A jejich nejprestižnější setkání bývalo vždy na samém konci roku. V den výročí vám prozradím, jak jsem se na ně dostal a koho tam potkal i já...
David Gruber
Vinnetou po sté a prvé – tentokrát německá verze
Blíží se Vánoce – a ČT zařazuje hity filmové historie. Včera jsem si všiml, že na ČT 2 bude Vinnetou I ve dvou jazykových verzích. A tak jsem jej celý shlédl německy. Dojmy viz dále – a také prozrazení významu slova Vinnetou.
David Gruber
Změna významu slova „návrh“
S údivem sleduji, jak řada lidí, i vzdělaných, dává najevo, že slovo „návrh“ mění svou původní definici (nezávazně nahozená možnost druhému v komunikaci) na novou – na synonymum slova,„příkaz“ či dokonce „rozkaz".
David Gruber
Klimatická konference v Glasgow nebo v Glasgowě?
Mohli se o ní z médií dozvědět lidé v celé naší zemi. V Praha, v Brno, v Kostelec nad Černými lesy, ba i v Prčice... Gramaticky jsou ovšem správně možné oba tvary – v Glasgow i v Glasgowě.
David Gruber
Morawiecki nepodá ruku Babišovi
Polský premiér odmítl jet na demografický summit do Maďarska, aby se tam nemusel setkat s českým premiérem. Platit do Bruselu pokutu dvanáct milionů korun denně, to se Polákům zajídá. Ale kdo má na té roztržce jaký podíl viny?
David Gruber
Belmondo – ano, policajt, ano, rošťák, ale především úžasný manažerský školitel
Stovky jsou různých manažerských a komunikačních příruček, tisíce kurzů všude po světě... ale nemohu se zbavit silného dojmu, že je všechny strčil do kapsy Jean-Paul Belmondo. A to v tomto filmu:
David Gruber
Nedvědi, koncert na Strahově – a organizátor Petr Novotný
Dne 21. června 1996 vyprodali Jan a František Nedvědovi strahovský stadion. Na jejich koncert se prodalo dobrých sedmdesát tisíc lístků. MF Dnes uvádí, že „...nikomu jinému se velký strahovský stadion vyprodat nepodařilo". Jenže...
David Gruber
Ladislav Větvička: Kronika koronopodfucku I. (čtenářské dojmy)
Když mi Ladik loni na jaře ukazoval mapu s původním plánem objet Česko a Slovensko na kole po hranicích, vzpomněl jsem si na hereckou dvojici Tomáš Jirman a Vladimír Čech (z Milionáře), jak kdysi chtěli obejít naši zemi pěšky...
David Gruber
Zeman se omluvil Srbům za bombardování – že jsme s nesouhlasem zůstali v NATO sami
Při té zprávě se mi vybavila spousta věcí. Například můj televizní seriálový kolega profesor Rajko Doleček, po mamince poloviční Srb. Ten se svým odporem k bombardování tehdy v roce 1999 také zůstal osamocen...
David Gruber
Film „Pane, vy jste vdova“ – to jsme byli ještě světoví
Viděl jej asi každý, a to mnohokrát. Ale jak to tak chodí, třeba až při desátém zhlédnutí si všimnete něčeho, čeho devětkrát předtím ne. Já jsem teď konečně pomyslel na jména a příjmení filmových postav vcelku...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2334x
viz též www.gruber.cz