Pět procent lidí tažných, devadesát pět procent chovných

2. 12. 2018 10:47:26
Takto rozděluje řada zkušených expertů včetně odborníků sociologů obyvatelstvo průměrného státu. A jak to souvisí se čteností a karmami zdejších článků?

Čtenost blogu idnes jako celku je vpravdě masová; statistiky by asi museli dodat admini, ale není vyloučeno, že blog idnes je nejčtenějším česky psaným blogem, nejčtenějším blogem v naší zemi. Je tedy třeba počítat s tím, že jej čtou nejen ti tažní, ale z většiny ti chovní.

Ještě vám, milí čtenáři, dlužím přesnější charakteristiku tažných a chovných:

Tažní neboli cíloví lidé neváhají dlouhá léta těžce pracovat, krutě se odříkat, při práci často trpět – ve jménu toho, aby se vypracovali, aby – až budou „za vodou“ – žili život značně komfortní, bohatý, pohodlný, prostě „always sunny in the richman ́s world“, jak zpívá skupina ABBA. Ne všichni se takto týrají mafiánským způsobem, mnozí naopak přísně legálně a naprosto poctivě.

Chovní neboli průběhoví lidé mají k vlastní těžké práci a vlastnímu krutému omezování se velmi negativní vztah. „Proč?“ říkají. „Co bude za dvacet let, to mne dnes netíží,“ říkají. Pohoda, klídek – hlavně teď, dneska. Každý den svého života chtějí mít vysoce snesitelný až pohodlný.

Chovní nejsou a priori nějak absolutně horší než ti tažní. Pnutí mezi oběma skupinami ovšem nastává, když ti tažní po letech desetkrát namáhavější a desetkrát efektivnější práce chtějí také desetinásobně vyšší životní úroveň – a chovní jim to začínají aktivně závidět. Kdyby je ti chovní nechali na pokoji, byl by ve státě smír. Ale když ti chovní začnou volat „všem stejně“, tak tím samozřejmě logicky podněcují nenávist těch tažných – a smír není.

V jiných státech se také závidí, ale závist tam nebývá tak rozšířená, tak mocná a tak akceschopná jako v našem státě, zdecimovaném ve 20. století třemi emigračními vlnami těch tažných.

Příklad – příhoda: V devadesátých letech jsem byl pozván učit expresní němčinu v jedné firmě v Chebu. Po několika lekcích v jejich učebně jsem chtěl s žáky co nejdříve vyjet do Německa, aby tam mohli to naučené pod mým dohledem co nejúčinněji praktikovat. Jeden z mých žáků se tak trochu znal s jedním tamějším Bavorákem z městečka Waldsassen. Zajeli jsme tedy za ním a od nás pozval k sobě do svého domu ve vilové čtvrti na kafe a na popovídání si. A mimo jiné řekl toto: „Můj soused na naší ulici je velmi bohatý. Mnohem bohatší než já. A já jsem proto rád; jsem šťastný, že on je tak bohatý, protože nám nedávno nově krásně vyasfaltovali příjezdovou ulici k našim domům – za sousedova sponzorského přispění.“ Toto se stalo v tehdy skvělém Bavorsku devadesátých let.

Marně jsem si lámal hlavu, kdy jsem u nás v Česku slyšel někoho říkat, že je šťasten proto, že jeho soused je mnohem bohatší než on sám.

A jak to souvisí se čteností a karmami zdejších blogových článků?

Bloger idnesu musí počítat s tím, že jej čtou převážně ti chovní. Co je tedy v blozích nejvíce poptáváno, nejvíce čteno, nejvíce ceněno? No přece texty, které neradí k nějaké námaze, k nějakému studiu, sebezdokonalování – nýbrž texty, které s masovým chovným čtenářem jakoby „spolunadávají“ na nějaký konkrétní průšvih – v politice, ekonomice, dopravě, kultuře, podnikání a leckde jinde. Texty o tom, jak ti konkrétní jiní ostatní, byť ve vysokých funkcích, jsou horší než masový čtenář a jak na ně lze z pohodlí vytopeného domova nebo kanceláře pohodlně nadávat.

Masový čtenář si chce s autorem blogu notovat v tom nadávání. Kdo nadává, ten je přece (ve svém sebepojetí) nad věcí, ten jakoby dával najevo, že kritizované problematice dobře rozumí, že je chytrý, inteligentní, znalý, že do toho prostě dokonale vidí.

Už v polovině 19. století se nad tímto jevem kriticky pozastavoval významný spisovatel Arthur Schopenhauer (v knize „Die Kunst, Recht zu behalten“, česky Umění dostat za pravdu). „Lidé mnohem raději věří a tvrdí než přemýšlejí,“ hořce si tam posteskl. Lidé jdou podle něj jako ovce za vlkem na porážku. Když se v jejich blízkosti vyskytne někdo chytrý a volá na ně „ovce, stůjte, přemýšlejte, nechoďte tam, bude to vaše záhuba“, tak se od něj odvracejí a jsou k němu hluché. Prostě – nezájem, neotravuj, musely bychom přemýšlet, přemýšlení bolí...

A tak blogy, které umožňují masovému čtenáři spolunadávat, někoho opravovat a poučovat v tom smyslu, že oni masoví čtenáři to vědí lépe, jsou čtené hojně. A blogy, které nabádají, že proti průšvihům se dá to a to konkrétního úspěšně aktivně (a samozřejmě přiměřeně pracně) podniknout... téměř nezájem.

Je to jako by v nějaké divné zemi byli nejoblíbenější ti lékaři, kteří pouze diagnostikují nemoc – a neléčí. Pacient si diagnózu vyslechne, ocení doktora „to jste přesně trefil, pane doktore, to jste přesně popsal moje bolesti a strádání“, ponadává si s doktorem, jak to má blbé – a jde domů. Když za ním doktor vyběhne a volá „počkejte, paciente, ale já mám na tu vaši nemoc pro vás léky!“, tak se setká jen se špatně skrývaným hlubokým nezájmem. Pacient se odvrátí a pokračuje v odcházení – vstříc své záhubě.

Je toto normální?

Autor: David Gruber | neděle 2.12.2018 10:47 | karma článku: 41.68 | přečteno: 6187x

Další články blogera

David Gruber

Návštěva u Jana Wericha

Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.

20.3.2023 v 10:05 | Karma článku: 28.31 | Přečteno: 498 | Diskuse

David Gruber

Proč jsme nejbohatším státem na světě?

A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?

6.3.2023 v 17:20 | Karma článku: 27.64 | Přečteno: 298 |

David Gruber

Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?

Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.

14.2.2023 v 10:42 | Karma článku: 33.21 | Přečteno: 1084 |

David Gruber

Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?

Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?

12.1.2023 v 13:39 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 497 |

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 329 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 288 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 507 | Diskuse
Počet článků 332 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2312

Zakladatel oboru "techniky duševní práce" neboli "beneopedie"(1984), který zahrnuje mj. všechny soft skills vyšší generace a témata rozvoje osobnosti. Zakladatel profese nezávislého lektora, konzultanta, kouče v naší zemi (1986). Autor více než 55 klasických papírových knih, jichž se jen na českém a slovenském trhu prodalo přes milion a sto tisíc výtisků. Autor a moderátor čtyř televizních vzdělávacích seriálů. Autor řady e-knih a audioknih.

viz též www.gruber.cz

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...