Pondělí 16. prosince 2019, svátek má Albína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 16. prosince 2019 Albína

Bramborové brigády – o poctivé pilné studentské práci za oněch časů

7. 09. 2019 15:03:10
Je září, tedy doba, kdy se před lety snad na všech středních školách jezdilo. A je také doba, kdy mohu zveřejnit zásadní článek, který nosím v hlavě už léta. A který by naše generace měla dát přečíst současné studentské generaci.

Pracovali jsme šest dnů, od pondělka do soboty. Pak se jelo domů. Sám jsem bramborové brigády zažil jako student na Bruntálsku a jako středoškolský profesor na Opavsku.

Ta první studentská brigáda byla v září 1970 poblíž Osoblahy. A sledujte dále, jaká byla na ní pracovní kázeň, pro dnešní mladé už nepředstavitelná. Ale v tomto smyslu, odhlédnuto od společenského zřízení, byl svět v pořádku tehdy, nikoliv dnes.

Pracovní doba byla osmihodinová – od sedmi ráno do půl čtvrté odpoledne, tou půlhodinou byly nadpracovány dvě čtvrthodinové přestávky na dvě svačiny. Na své první bramborové brigádě jsem ještě neměl patnáct let, takzvaně mi „špatně docházely roky“, takže podle zákona mne nikdo nemohl nutit pracovat více než šest hodin za den. Ale svým případným požadavkem bych jistě zkomplikoval situaci dozírajícímu profesoru třídnímu – a profesor třídní je přece někdo jako pánbůh, tomu se neodporuje. Zde se neprotestuje. Ani ze strany studenta, natož pak ze strany jeho rodičů. Takže – osm hodin.

Ale jakých! Hbité sbírání brambor z namrzlé ranní a bahnité denní hlíny a chvatné odnášení ve dvou kbelících na vlečku pomalu jedoucího traktoru nemohlo být od začátku směny v 7:00 do příjezdu první svačiny kolem půl jedenácté přece ani na chvilku přerušeno! Kdepak odskočit si stranou vyčurat se nebo dokonce vykonat větší potřebu! Na to byla přestávka. Kdepak zahledět se třeba na půl minuty do dáli a přestat usilovně sbírat! To by přece bylo plýtvání pracovní dobou! Dozírající profesor by takového lotra nejen napomenul, ale pamatoval by si jej na celé čtyřleté studium – že to je prostě člověk horší kvality, že se mu už nikdy nebude věřit tak jako těm, kteří pracovní dobu pilně využívali. Kázeň je prostě všecko – a podle kázně se sestavuje od prvního dne stálý žebříček studentů od nejpreferovanějších až po ty nejvíce zavrženíhodné.

Snad – ale to opravdu výjimečně a jen zřídka – jsme se mohli chvatně vysmrkat do kapesníku.

Že to bylo zejména ke konci směny k nevydržení? Že bolely prsty, bolelo celé tělo od neustálého shrbení a zkroucení, od nošení stovek nelehkých plných kbelíků za směnu? No jistě, ale poctivá práce není od toho, aby byla snesitelná nebo dokonce netěžká.

Před polednem přijelo s jednou vlečkou i občerstvení. Zpravidla krajíc chleba namazaný nějakým dusivým měkkým sýrem. Kdepak nějaké máslo, tak hodně zase na nás JZD neplýtvalo. A také vlažný čaj, pro každého jeden koflík o obsahu dvou deci. Bylo nemyslitelné, aby někdo dostal čaje více, i když žízeň byla často veliká. Komu by se takový podvod s tekutinou navíc nějakou fintou podařil, měl by jistě zaděláno na dvojku z chování.

Nutno přiznat, že z celkového počtu dvanácti svačin jednou nebyl chleba s dusivým sýrem, ale chleba s párkem. To byl skutečně svátek, dodnes na to vzpomínám. Čaje nebo jiné pitné tekutiny na přidání nebylo nikdy.

Denní norma byla asi dvě tuny brambor na studenta, tedy dvě stě kbelíků. Tedy pětadvacet za hodinu, tedy jeden zhruba každé dvě minuty. Kdo neplnil, opět se dostával do potíží, dostal vynadáno a dělal si na celou další dobu studia špatné jméno. Kdo by tohle riskoval během týdne dvakrát, že? Pokud vím, nikdo se neodvážil.

Navykli jsme si prostě ukázněně poctivě soustavně pracovat a nereptat – a celoživotně pohrdat těmi, kdo se jindy při jiné fyzické práci třeba celých pět minut opírají o lopatu. Nebo snad plýtvají časem při nějakých planých hovorech.

Zkouším si představit nepředstavitelné..., že by někdo třeba v pátek brigádu opustil a šel stávkovat „za lepší klima“. Hledám, hledám slova... ale opravdu nenecházím. Už jen za úmysl udělat to by jej dozorující profesor do toho pole vlastníma nohama zadupal. A sklidil by od ostatních studentů na místě potlesk a další týden od ředitele pochvalu.

A protože to dlouhé roky bylo s kázní a jejím vynucováním takto a nejinak, proto náš svět ještě stále funguje a není vražednou džunglí bez pravidel...

Z kraje příštího týdne jsme ve škole obdrželi výplatu – v průměru 220 Kčs, dva nejlepší pak 320 Kčs.

Ne za den – za celý šestidenní pracovní týden...

Autor: David Gruber | sobota 7.9.2019 15:03 | karma článku: 37.47 | přečteno: 1752x

Další články blogera

David Gruber

Jel jsem po nové dálnici z Přerova do Lipníku

A prožíval řadu nesmírných absurdit, jak šipky uvnitř města Přerova neustále od směru k novému úseku dálnice odrazovaly. Uspěl jen ten, kdo mnohokrát zahnul právě tam, kam šipky tvrdily, že tudy rozhodně cesta na Ostravu nevede.

16.12.2019 v 8:35 | Karma článku: 15.84 | Přečteno: 514 | Diskuse

David Gruber

Ženo, pozveš muže na konci rande k sobě nahoru?

Dámy, ženy, slečny, zažily jste toto dilema snad všechny: Muž a žena mají za sebou první seznamovací a sbližovací večeři v příjemné restauraci. Žena je doprovázena až ke dveřím svého bydliště a praví:

10.12.2019 v 10:50 | Karma článku: 27.46 | Přečteno: 1838 | Diskuse

David Gruber

Číst z papírových knih nebo z displejů počítačů a mobilů?

Žijeme v době přelomové – postupně přecházíme od textů na papíře k textům na různých displejích. Odkud se vám čte lépe? Jaký máte z obojího pocit, názor, jakou zkušenost? Zde se můžete v diskusi opravdu plně projevit a vyřádit.

7.12.2019 v 11:11 | Karma článku: 18.97 | Přečteno: 385 | Diskuse

David Gruber

Zlatem platit učitele – ale hlavně učitele nové generace

Vážím si řadových učitelů obecně. Také jsem kdysi pár let oním řadovým učitelem v zaměstnaneckém poměru byl – na střední i na vysoké škole. A vím, co to je – pracovně, emočně, společenským postavením. Ale rád bych...

8.11.2019 v 11:36 | Karma článku: 25.77 | Přečteno: 826 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Já tě do tý postele dostanu!

Advent se rychle krátí, do Štědrého večera zbývá už jen několik posledních dní a my jsme si s Maruškou mezi druhou a třetí adventní nedělí udělali krátké předvánoční posezení v naší oblíbené kavárně.

16.12.2019 v 14:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Petr Šimík

Trávu nebo maso?

V podstatě je to jedno. Maso je recyklací trávy. Když já sním trávu, co se z ní stane? Mé tělo, mé maso. A co se z mého masa stane po mé smrti? Tráva. A tak pořád dokola. Jedna recyklace za druhou.

16.12.2019 v 13:14 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 148 | Diskuse

Josef Komárek

Ani Churchill, ani Richard von Weizsäcker nepředhazovali Rusům...

...že by se podíleli na rozpoutání 2.WW. Naopak Churchill ve svém rozsáhlém díle dost ostře kritisuje anglickou a francouzskou politiku, která v r. 1939 na naléhání Moskvy k navázání spojenectví na obranu...

16.12.2019 v 9:00 | Karma článku: 34.37 | Přečteno: 840 | Diskuse

David Gruber

Jel jsem po nové dálnici z Přerova do Lipníku

A prožíval řadu nesmírných absurdit, jak šipky uvnitř města Přerova neustále od směru k novému úseku dálnice odrazovaly. Uspěl jen ten, kdo mnohokrát zahnul právě tam, kam šipky tvrdily, že tudy rozhodně cesta na Ostravu nevede.

16.12.2019 v 8:35 | Karma článku: 15.84 | Přečteno: 514 | Diskuse

Jaroslav Nedobitý

Malorážka Glock 44 – zbrusu nový Rakušák!

Rakouskou zbrojovku Glock pravděpodobně není třeba představovat. I laická veřejnost má povědomost o tom, že se jedná o jednoho z nejznámějších výrobců pistolí s charakteristickým polymerovým rámem.

16.12.2019 v 8:33 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 880 | Diskuse
Počet článků 274 Celková karma 24.00 Průměrná čtenost 2399

Zakladatel oboru "techniky duševní práce" neboli "beneopedie"(1984), který zahrnuje mj. všechny soft skills vyšší generace a témata rozvoje osobnosti. Zakladatel profese nezávislého lektora, konzultanta, kouče v naší zemi (1986). Autor více než 55 klasických papírových knih, jichž se jen na českém a slovenském trhu prodalo přes milion a sto tisíc výtisků. Autor a moderátor čtyř televizních vzdělávacích seriálů. Autor řady e-knih a audioknih.

viz též www.gruber.cz

 

Najdete na iDNES.cz