Jel jsem po nové dálnici z Přerova do Lipníku

16. 12. 2019 8:35:45
A prožíval řadu nesmírných absurdit, jak šipky uvnitř města Přerova neustále od směru k novému úseku dálnice odrazovaly. Uspěl jen ten, kdo mnohokrát zahnul právě tam, kam šipky tvrdily, že tudy rozhodně cesta na Ostravu nevede.

Přijel jsem osobním autem do města Přerova od jihu, tedy po dálnici D1 od Brna přes Vyškov, Kroměříž a kolem Hulína až do blízkosti obce Říkovice, kde D1 prozatím končí. A mířil jsem na sever a severovýchod na Lipník nad Bečvou a na Ostravu. Ve městě Přerově jsem však nevycházel z údivu.

Popíšu zde svůj subjektivní dojem a názor, který – dovolím si tvrdit – má ovšem po mém více než milionu ujetých kilometrů skrz naskrz naší zemí větší váhu než třeba dojem řidiče začátečníka.

Tušil jsem, že Přerov nebude tím severním úsekem D1, bez jižního úseku, nijak nadšen. To by mu však nemělo bránit ukazovat nadšeně na šipkách nejkratší cestu od jižního vstupu do města až po začátek dé jedničky zhruba ve čtvrti Předmostí.

„Hurá, máme konečně aspoň u jednoho (severního) konce města dálnici, bude rychlejší provoz, bude méně brzdění, zrychlování a zatáčení aut, bude menší uhlíková stopa, bude to ekologicky celkově lepší... takže všichni tam přes město nejkratší možnou trasou jeďte...“ V takovém duchu jsem věřil, že budou hovořit přerovské šipky.

Opak byl pravdou.

Popíšu svou cestu Přerovem podle názvů ulic. Doporučuji otevřít si na webu mapy.cz město Přerov v dostatečném rozlišení a průběžně to kontrolovat. Kdo není dlouhá léta místní, ten nemá šanci sledovat smysluplně další nit mého příběhu.

Třeba zde: https://mapy.cz/zakladni?x=17.4415684&y=49.4544188&z=14&l=0

Hned na první křižovatce na ulici Gen. Štefánika s ulicí 9. května byly pod sebou dvě velké růžové šipky objížďkové: „Auta nad 3.5 tuny, jeďte pryč, doprava; dojeďte, vy darebáci řidiči, do Lipníka, aniž byste potkali byť jediný metr nové dálnice. Dálnice je přece něco, o čem auta nesmějí vědět, fuj, nezkoušejte to ani...“

A vzápětí na křižovatce Gen. Štefánika s ulicí Durychovou totéž znovu. „Neopovažujte se, náklaďáci a kamiony, jezdit rychle, plynule, ekologicky. Odbočte – pryč od centra! Do Lipníka všichni šupem přes řadu uzavřených obcí - tam smarďte, tam ohrožujte lidi svou velikostí, hlukem atd. Tam dělejte zácpy (protože vás jistě kvůli novému úseku D1 pojede přes Přerov stále více a více).“

Kdo totiž nevjede na nový úsek D1 hned v Přerově Předmostí, ten už nemá žádnou šanci tam vjet před Lipníkem. Křižovatky s nájezdy na novém úseku nejsou.

Ještěže jsem měl mapu města Přerov předem vtisknutou do hlavy racionálním čtením s prvky fotografického čtení. Takže jsem šipky neposlechl a zase neposlechl – a jel po Tovární k nádraží a pak po Husově a doprava na Kojetínskou. A všude stejná písnička značek: „Tudy se rozhodně, řidiči, na Lipník, Hranice, Frýdek-Místek, Ostravu nedostaneš. Tyto směry byly zuřivě dvojitě přelepeny páskou. Chceš tudy pokračovat? No tak to leda na Olomouc, výjimečně na Brno (tedy – opačný směr, na západ a jihozápad).“

Ten, kdo značky takto nastavil a upravil, by podle mne nejraději vjezd všem autům těmi směry úplně zakázal. To si však dovolit nemohl...

Takže – z Kojetínské doleva na Velké Novosady a dále přes řeku Bečvu. Opět navzdory značkám rázně doporučujícím jiný, delší a pomalejší směr.

Jako z Cimrmana: Je to tudy delší, zato horší cesta.

Věděl jsem, že dále z ulic Tržní a Polní se musím včas odbočením vlevo dostat do čtvrti Předmostí. Ale to jen proto, že přes Přerov jsem za život jel mnoho desítek krát a že jsem měl dobrou představu mapy v hlavě. A také proto, že jezdívám podle kompasu v hlavě, podle světových stran, o kterých téměř vždy vím, kterým směrem jsou. Tedy – pokud není hluboká zamračená noc.

Co by si tam počal někdo cizí a toužící dojet městem k nové dálnici, nechci domýšlet. Jak by se motal, zastavoval, otáčel, jak by ještě zvyšoval a zahušťoval už tak hrozící zácpy. Jak by způsoboval další nehody. Přece, když je nová dálnice, tak každý po ní chce jet, každý k ní chce co nejjasněji a nejnázorněji trefit.

Citem jsem tedy odbočil z ulice Polní doleva na Velkou Dlážku a dostal se do Předmostí. Jak jinak – zase navzdory šipkám, které tudy ani pro osobáky na Lipník a Ostravu neukazovaly. „Náklaďáci a kamioni, vy už jste měli být mnohokrát pryč, prostě v prd..i, a osobáky zcela bez dalších informací.

No a teprve ve čtvrti Předmostí, na samém opačném konci Přerova, se poprvé mezi značkami krčila ta zelená se znakem dálnice a městem Ostrava. Zničeho nic. Předtím mnohokrát, že na Ostravu jinudy, popřípadě na Ostravu nikudy – a najednou... změna... po systematickém lhaní značek najednou přiznání barvy.

A pak jsem plynule jel ještě kousek po výpadové silnici 55 jakoby na Olomouc – a konečně po pouhých pěti (!!) devadesátistupňových zatočeních doprava najel na novoučkou čtyřproudovou dálnici.

Jaké závěry z toho martyria plynou?

Neveselé.

Na jednu stranu chápu přerovskou radnici – starostu, radní, zastupitele; občané zuří, že vzniknou kolony kamionů a náklaďáků – takže my na radnici, ať nás občané mají rádi a volí i příště, prostě a jednoduše těm těžším a nejtěžším autům nejkratší cestu zakážeme. A tím jim zakážeme celou dálnici.

Takže se stáváme absurdně možná prvním státem světa, který krásnou novou provozuschopnou dálnici z jednoho směru mnoha vozidlům užívat rovnou zakazuje.

Zlobit se na kamiony je však krátkozraké. Ty si nakonec tu nejkratší, tu optimální cestu najdou. Spíše bych odpor obyvatel i radnice obrátil co nejtvrději proti těm, kteří daný stav zavinili.

Přece - když mne někdo mlátí holí, nezuřím na tu hůl, ale na člověka, který tu hůl drží a s ní mne mlátí.

Je dobře dohledatelné, kdo ten jižní zbývající úsek dé jedničky jižně od Přerova zdržoval, kdo rozporoval, kdo nejednal hbitě, ale pohodlně nebo dokonce vzdorovitě nehumánně zdržoval pod nejapnými záminkami. Tito a právě tito lidé, takto občanská sdružení budou mít časem na svých rukách krev ze zraněných, zmrzačených a asi i mrtvých lidí na těch objízdných úsecích. Právě oni nejvíce zvyšují uhlíkovou stopu atd. – prostě zapřičiňují pravý opak toho, za co prý bojují.

A až těch domlácených kvůli chybějícím jižnímu úseku dálnice bude stejně jako nedávno v ostravské fakultní nemocnici, tak budou ti zdržovači podle mne stejně odpornými vrahy jako ten nedávný v Ostravě-Porubě. Jestlipak budou mít ti zdržovači poté aspoň minimální sebereflexi a čestně se zastřelí? Co říkáte?

Obávám se, že budou hamižně trvat na tom, že chtějí žít, ba dokonce chtějí i mít nějaký majetek, nebýt zavření...

A nakonec – moje zkušenosti z probíjení se Přerovem po paměti mají i větší přesah. Nejen zde, ale i mnohde jinde v naší současnosti u nás platí: Uspěje nejlépe ten, kdo nejvíce kašle na oficiální doporučení a pokyny státu, kdo je nejvíce obchází. Spořádaný ukázněný občan je bit, okrádán o čas, o nervy, o další hodnoty. A ještě vysmíván.

Kéž by toto přerovští domysleli do konce – a kéž by protestovali proti pravým viníkům aspoň stejně vehementně jako lidé v Hongkongu proti čínským totalitním choutkám nadvlády...

Například primitivnější dočasný dvouproudový obchvat od jižního na severozápadní okraj Přerova lze v krajní nouzi zařídit podobně rychle jako pontonový most ve válce – jistě technicky za pár týdnů...

Autor: David Gruber | pondělí 16.12.2019 8:35 | karma článku: 36.57 | přečteno: 6660x

Další články blogera

David Gruber

Návštěva u Jana Wericha

Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.

20.3.2023 v 10:05 | Karma článku: 28.31 | Přečteno: 498 | Diskuse

David Gruber

Proč jsme nejbohatším státem na světě?

A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?

6.3.2023 v 17:20 | Karma článku: 27.64 | Přečteno: 298 |

David Gruber

Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?

Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.

14.2.2023 v 10:42 | Karma článku: 33.21 | Přečteno: 1084 |

David Gruber

Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?

Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?

12.1.2023 v 13:39 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 497 |

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 316 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 39 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 287 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 503 | Diskuse
Počet článků 332 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2312

Zakladatel oboru "techniky duševní práce" neboli "beneopedie"(1984), který zahrnuje mj. všechny soft skills vyšší generace a témata rozvoje osobnosti. Zakladatel profese nezávislého lektora, konzultanta, kouče v naší zemi (1986). Autor více než 55 klasických papírových knih, jichž se jen na českém a slovenském trhu prodalo přes milion a sto tisíc výtisků. Autor a moderátor čtyř televizních vzdělávacích seriálů. Autor řady e-knih a audioknih.

viz též www.gruber.cz

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...