Karel Gott v Lucerně 1978
… tak mu do ní vybral hudebníky ty nejlepší. Aspoň tak si to populární pan farář Zigi, původem od polského Těšína, pracovně už dlouho od Lanškrouna, při posledním rozloučení s mistrem nahlas přál. A možná ani na Boha naléhat nemusel; už podle Mistrova příjmení je zřejmé, že je s Bohem vlastně příbuzný, takříkajíc jedna rodina. A že tedy má u něj „očko“.
Dovolte mi podělit se o pár myšlenkových střípků, které člověku táhnou hlavou při sledování koncertu nejlepšího zpěváka v jeho nejlepších letech, kdy byl (ve svých devětatřiceti) snad nejvíce na vrcholu kariéry a nejvíce plný života.
Nejdříve k jeho hostům na tom koncertě.
Dvaadvacetiletá žába Marika Gombitová byla čerstvou vítězkou Bratislavské lyry – a život byl pro ni strmě rozkvétající pohádkou. Té pohádky jí však zbývaly už jen pouhé dva roky…
Ve druhé polovině osmdesátých let si mne v Bratislavě za učitele vybral elitní pan doktor chirurg, který měl tehdy v roce 1980 po tragické autonehodě Mariku na operačním stole… s přeťatou míchou… A o přestávkách kurzu mi vyjevil více, než bylo v médiích. Ano, štěstí se buduje většinou postupně a pomalu, neštěstí přichází leckdy i v krátkém okamžiku… jak jsem ostatně psal nedávno i na tomto blogu.
Mariku na tom Gottově koncertu v Lucerně 1978 doprovázela skupina Modus – a v ní, jako ještě téměř řadový člen, Miro Žbirka. Pro televizáky tak málo známý, že nebyl ani na závěrečných titulcích koncertu v seznamu účinkujících. Ještě že ho Karel z pódia jmenoval. Do premiéry jeho Atlantídy mu zbývaly ještě čtyři roky.
No a dále neustále kolem Karla spousta nadšených žen; doprovodných zpěvaček, baletek… Dovedu si představit, že po koncertě si mohl ukázat na kteroukoliv z nich a… Dámy mi rozumějí, pomilovat se s bohem snad ani není hřích za žádných okolností.
Píseň Karla Svobody o Láďovi Štaidlovi „Láďo, ty ještě spíš“, zpívalo trio Kahovcová-Gerlová-Zelenková. V choreografii té písničky Jitka Zelenková jakoby odstrkovala ty zbylé dvě od své dlouholeté lásky Ládi a ovíjela se kolem něj sama. Člověka napadne, jak často je nějaké vystoupení jen hrou a jak často je to hodně o reálném životě…
Postřehy kolem samotného Karla jsem si nechal nakonec.
Po tanečním vystoupení dvou sólistek Baletu Československé televize v kostýmech jakýchsi čertic přispěchal Karel ze zákulisí opět k mikrofonu; převlečený a s úlevným „uf, stihl jsem to“. V té krátké větičce se zračila celá jeho dlouholetá, celoživotní pracovní poctivost, kázeň a stoprocentní profesionalita. Stíhat se musí vždy všechno, ne?
A znovu mi projelo hlavou, jaký byl Karel Gott dobrý člověk a slušný člověk. Kolika lidem pomohl za normalizace bez nároku na jakoukoliv publicitu či mediální vděčnost. Uvědomil jsem si, že jsem nikdy nezaznamenal, že by Karel někde veřejně byl pod vlivem alkoholu. Že by někdy někam nepřišel včas nebo nesplnil dané slovo…
Také jsem nikdy nezaznamenal, že by Karel třeba někoho ve své zpěvácké branži dehonestoval, zesměšňoval. A jistě by oprávněně mohl; jeho nenapodobitelný hlas sílil právě s rostoucí výškou tónů. Tam, kde ostatní zpěváci museli ubírat na síle a až trochu sípat, tam to Karel bezkonkurenčně rozbaloval do ještě většího forte. Karel uměl jakoukoliv písničku, kterou si situačně vypůjčil od nějakého kolegy zpěváka, svou interpretací zkvalitnit na mnohonásobek. Ale nezaznamenal jsem, že by toho někdy zneužil.
A nejzajímavější postřeh nakonec: Písnička Kam tenkrát šel můj bratr Jan. Do těch bran, odkud není návratu, tak mladý… a jak je dobře, že byl.
V roce toho koncertu -1978 – bylo krátce po podpisech Charty i Anticharty. Podepsat či nepodepsat Antichartu bylo pro mnohé umělce Sophiinou volbou (znáte ten Styronův román i dilema matky, které ze dvou svých dětí má nechat umřít, aby zachránila to druhé, že).
Já nesoudím Karla Gotta podle toho, co v situaci Sophiiny volby udělat s těžkým srdcem musel, ale soudím podle zpěvu písně Kam tenkrát šel můj bratr Jan. Ke konci té písně – velmi pozorně jsem se díval a televizní obrazovku máme doma velikou – jsem zřetelně viděl v Karlových očích slzy.
Po chvíli už byl zase stoprocentní usměvavý profík, naladěný na lehkou notu oddechové zábavy, vzdálené veškeré politice. Ale při té písni… hm…
David Gruber
Návštěva u Jana Wericha
Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.
David Gruber
Proč jsme nejbohatším státem na světě?
A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?
David Gruber
Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?
Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.
David Gruber
Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?
Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?
David Gruber
Jedno je jisté – rok 2023 bude rokem manipulací, urážek a sprostoty
V těchto dnech se to jen hemží předpověďmi, jaký bude nastávající rok 2023. V moři nejistot, co z toho a do jaké míry se splní, mám já jednu jistotu. Ta je vyjádřena titulkem tohoto článku.
David Gruber
Schizofrenie zdejších čtenářů
Nepřestávám se divit: Registruji relativně velký zájem a na moje poměry relativně velkou popularitu a bohatou diskusi u svého blogového článku o tom, jak výhodně nakoupit potraviny a výhodně se dobře najíst.
David Gruber
Proč nemáte takový úspěch, jaký si zasloužíte?
Úspěch je sladké slovo. Všichni po něm tak či onak každou chvíli zatoužíme. A v drtivé většině případů ty myšlenky na úspěch mají podobu takovou, že by tedy ten náš úspěch mohl být větší, než aktuálně je. Mnohem větší.
David Gruber
V Polsku je problém utratit za potraviny
Hodně jsem se dnes rozšoupl, ale pořád utratil málo. Zde podávám svědectví o svém opulentním nákupu běžných potravin – obrazem, slovem, přepočtem. A taky jsem kupoval benzín a byl na obědě.
David Gruber
Slabší angličtina našich nových ministrů
a ministryň – abych byl genderově korektní. Zdůrazňuji, že některých. Nicméně dnes platí „neumět dobře anglicky = být poněkud negramotný“. A v naší zemi Komenského, kde vznikla mj. kniha Dvéře jazyků otevřené, největší paradox.
David Gruber
Slabší angličtina některých našich nových ministrů má snadné řešení
Na idnesu byl článek o slabší angličtině některých členů naší nové vlády. Více či méně kriticky se vyjadřoval o ministrech Stanjurovi (finance), Jurečkovi (práce a sociální věci), Baxovi (kultura) a Černochové (obrana).
David Gruber
Mladý svět – centrum veškerého dění
Ohnisko všech našich celebrit sídlilo před lety na adrese Panská 8, Praha 1. A jejich nejprestižnější setkání bývalo vždy na samém konci roku. V den výročí vám prozradím, jak jsem se na ně dostal a koho tam potkal i já...
David Gruber
Vinnetou po sté a prvé – tentokrát německá verze
Blíží se Vánoce – a ČT zařazuje hity filmové historie. Včera jsem si všiml, že na ČT 2 bude Vinnetou I ve dvou jazykových verzích. A tak jsem jej celý shlédl německy. Dojmy viz dále – a také prozrazení významu slova Vinnetou.
David Gruber
Změna významu slova „návrh“
S údivem sleduji, jak řada lidí, i vzdělaných, dává najevo, že slovo „návrh“ mění svou původní definici (nezávazně nahozená možnost druhému v komunikaci) na novou – na synonymum slova,„příkaz“ či dokonce „rozkaz".
David Gruber
Klimatická konference v Glasgow nebo v Glasgowě?
Mohli se o ní z médií dozvědět lidé v celé naší zemi. V Praha, v Brno, v Kostelec nad Černými lesy, ba i v Prčice... Gramaticky jsou ovšem správně možné oba tvary – v Glasgow i v Glasgowě.
David Gruber
Morawiecki nepodá ruku Babišovi
Polský premiér odmítl jet na demografický summit do Maďarska, aby se tam nemusel setkat s českým premiérem. Platit do Bruselu pokutu dvanáct milionů korun denně, to se Polákům zajídá. Ale kdo má na té roztržce jaký podíl viny?
David Gruber
Belmondo – ano, policajt, ano, rošťák, ale především úžasný manažerský školitel
Stovky jsou různých manažerských a komunikačních příruček, tisíce kurzů všude po světě... ale nemohu se zbavit silného dojmu, že je všechny strčil do kapsy Jean-Paul Belmondo. A to v tomto filmu:
David Gruber
Nedvědi, koncert na Strahově – a organizátor Petr Novotný
Dne 21. června 1996 vyprodali Jan a František Nedvědovi strahovský stadion. Na jejich koncert se prodalo dobrých sedmdesát tisíc lístků. MF Dnes uvádí, že „...nikomu jinému se velký strahovský stadion vyprodat nepodařilo". Jenže...
David Gruber
Ladislav Větvička: Kronika koronopodfucku I. (čtenářské dojmy)
Když mi Ladik loni na jaře ukazoval mapu s původním plánem objet Česko a Slovensko na kole po hranicích, vzpomněl jsem si na hereckou dvojici Tomáš Jirman a Vladimír Čech (z Milionáře), jak kdysi chtěli obejít naši zemi pěšky...
David Gruber
Zeman se omluvil Srbům za bombardování – že jsme s nesouhlasem zůstali v NATO sami
Při té zprávě se mi vybavila spousta věcí. Například můj televizní seriálový kolega profesor Rajko Doleček, po mamince poloviční Srb. Ten se svým odporem k bombardování tehdy v roce 1999 také zůstal osamocen...
David Gruber
Film „Pane, vy jste vdova“ – to jsme byli ještě světoví
Viděl jej asi každý, a to mnohokrát. Ale jak to tak chodí, třeba až při desátém zhlédnutí si všimnete něčeho, čeho devětkrát předtím ne. Já jsem teď konečně pomyslel na jména a příjmení filmových postav vcelku...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2334x
viz též www.gruber.cz