PES je pokrok, ale má ještě blechy

ProtiEpidemický Systém je podle mne velký pokrok vpřed v předvídatelnosti, co, kdy a jak se bude zavírat či otvírat, povolovat či omezovat. Ale když už jej vytvářelo tolik dobře placených hlav, měl být leckde důslednější. Viz dále

Celkovou tabulku nebo přesněji matici opatření po určitém googlování najdete poměrně rychle. Pro mne je vodítkem matice na webu Ministerstva zdravotnictví ČR zde. Pět intervalů indexu rizika, pět stupňů přísnosti opatření. Ikonku psa, stále hrozivěji se tvářícího, hodnotím dobře – snadno se jí porozumí, snadno se vštípí. Dobrý kreativní nápad.

Jako první blechu toho PSA, tedy první mouchu, bych viděl tento fakt: Nedílnou součástí každé takové publikované matice by měl být popis, jak se ten celkový index rizika stanovuje a vypočítává.  Bez toho popisu výpočtu vypadá samotná matice sice imidžově úžasně, ale v horním řádku jsou jakési intervaly 0-19, 20-39 atd. až 76-100, ale masový občan je ponechán v dojmu pouze mlhavém, co to je přesně zač. Aby byl občan informován, musí googlovat o trochu déle – až sem. Teprve pak má naprosto jasno – že se počítá čtrnáctidenní počet celkově nově nakažených na 100 tisíc obyvatel, pak totéž pro seniory nad 65 let, pak hodnota reprodukčního čísla (ano, toho, co toužíme dostat a udržet pod hodnotou 0.8) a konečně procento pozitivity testů.

Hlavně poslední ukazatel považuji za velmi důležitý. Dlouhé měsíce křičely z médií zejména absolutní počty nově nakažených za uplynulý den – ale s tímto číslem se dalo hnusně manipulovat; bylo by bývalo stačilo celkových počet denních testů zde dne na den třeba ztrojnásobit nebo naopak snížit na třetinu – a ta absolutní čísla by při setrvalém stavu nákazy poskakovala tak strašlivě, že by se z toho vůči běžným lidem dalo politicky  vytloukat  veliké strašení nebo naopak trestuhodné ukolébávání.

Procento matters, absolutní počet doesn´t matter that much.

Tak – a pojďme k jednotlivým řádkům matice.

Zaprvé: Celý první sloupec, popisující nejnižší první stupeň rizika (spokojeně se olizující PES) je charakterizován intervalem indexu rizika 0-19. Tedy včetně krajních bodů, tedy včetně té nejnižší možné hodnoty nula. Nula nakažených celkově, nula nakažených seniorů, reprodukční číslo nula – a přesto stále nouzový stav se spoustou omezení?? S možnými drastickými pokutami pří porušení? A přitom v matici stačila maličkost – začít první interval číslem větším než nula. Třeba číslem 2 – to je nejnižší možné číslo při nenulových problémech s covidem.

Zadruhé: Hromadné akce: Například při nejnižším prvém stupni rizika: Maximálně 500 osob venku nebo 100 osob uvnitř. Budiž, vezměme to za bernou minci.

(Teď ponechám stranou fakt, že toto omezení by podle tabulky mělo platit i pro index rizika absolutně na nule. Tedy i po naprostém odeznění pandemie a při naprosto normálním stavu by to s ohledem na tabulku mohl stále - až do skonání věků - někdo vyžadovat a při protestech lidí jim tuto tabulku vždy omlátit o hlavu.)

Jdeme ve sloupci rizika prvního stupně níže, na další řádky: A hle, hromadná akce typu sport tomu řádku „hromadná akce“ protiřečí. Už nikoliv maxima 500 a 100 osob, ale 1000 a 500 osob. Tedy několikanásobně více. Obdobně několikanásobně je překročen limit pro hromadnou akci v řádku „kultura“. Tam jsou limity venku a uvnitř dokonce 2000 a 1000 lidí.

Copak sportovní nebo kulturní událost není hromadnou akcí jako každá jiná akce, kde se sejde hromada lidí?

Stačilo by v tabulce místo  pojmu „hromadné akce“ napsat to specifikovaněji, tedy třeba „hromadné akce s výjimkou sportovních a kulturních“ nebo „hromadné akce s výjimkou níže uvedených“ nebo „ostatní hromadné akce“.  Vždyť by se to do té dané přihrádky matice dobře vešlo a bylo by to i dobře srozumitelné.

Možná sestavovatelé matice hromadnými akcemi mysleli takové akce, kdy lidé nesedí, ale pohybují se, mísí se. Jenže – při přestávce kulturní nebo sportovní akce se sedící diváci také zvedají a mísí se. Jdou si koupit občerstvení nebo přinejmenším jdou na toaletu. Takže co? Na fotbale venku během poločasu 1000 lidí po kupě, ale během přestávky se 500 z nich musí vypařit? Nebo, nedej bože, 500 diváků nějak současně s přestávkovým hvizdem rozhodčího bude zlikvidováno?

A to už vůbec nevím, jak by se hodnotila hromadná akce typu svatba, kde by se uprostřed jejího průběhu hosté přestali veselit a začali hrát fotbal nebo hrát divadlo (zakázáno to není). To se pak najednou jejich počet smí zmnohonásobit?

Zatřetí: Věnujme se sloupci pro druhý stupeň rizika: v řádku „ochrana nosu a úst“. Musí se nosit ve VŠECH vnitřních prostorách. (Na rozdíl od prvního stupně rizika, kde se jedná o „vymezené vnitřní prostory“.)

Tedy – ještě jednou – ve VŠECH a VŠECH a VŠECH. Žádné sundávání roušek během výuky v jakékoliv škole, ba dokonce žádné sundávání během jídla v restauracích – pěkně s nasazenou rouškou – a podstrkávat sousta a hlty vrchem nebo spodem! A opět – stačilo do matice napsat něco ve smyslu „všech s výhradami či výjimkami uvedeným níže“. Nebo uvedenými v komentáři. Jinak tabulka lže, anebo je nedodržovatelná. Tedy – je to takové absolutistické kladivo státu na kohokoliv. Každý musí porušovat – a stát koho chce, toho si chytne a potrestá.

Jak psal už kdysi Karel Havlíček Borovský:

Bože! kýž jsem policajtem,
to je vyražení,
koho chce, toho si chytne
a dá do vězení.

Takovéto pravomoci policie ovšem K. H. Borovský situoval do tehdy zaostalého absolutistického Ruska. V naší zemi ve 21. století bych očekával situaci lepší, jasnější, jednoznačnější v pravidlech, kdo do vězení půjde a kdo ne.

Dále se mi nechce v matici opatření hledat – ale asi by se ještě lecjaká nejednoznačnost či protimluv našly. A ty tam absolutně nepatří – vždyť to má být právně vynutitelný soubor pravidel!

Zakončím posledním řádkem matice – kontrola dodržování opatření. Je tam napsáno policie/ORP. Chvilku jsem se zarazil nad tím ORP. Jaký mocenský donucovací orgán je tím myšlen? Organizace rázného potrestání? Okresní radikální pistolníci?

Aha – no jo – obce s rozšířenou působností. I na této maličkosti je vidět, jak jsou mnozí lidé ve státních službách odtrženi od běžných lidí, jak jsou málo empatičtí. Ve světě úřadů se asi zkratka (vlastně akronym) ORP nejspíše užívá dnes a denně. Ale – z hlediska úředníka – když je tento akronym samozřejmostí pro mne, je to samozřejmostí i pro všechen běžný lid? Náprava je opět hravě snadná; stačilo místo ORP vypsat „obce s rozšířenou působností“.

Tak to je pár blech v kožichu na první čtení jinak pokrokového a snaživého systému PES.