"Navykli jsme si prostě ukázněně poctivě soustavně pracovat a nereptat – a celoživotně pohrdat těmi, kdo se jindy při jiné fyzické práci třeba celých pět minut opírají o lopatu."

Zdroj: https://gruber.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727178

Vy zase přeháníte

Na bramborové brigády jsme chodili do sousedních obcí už od sedmé třídy. Obvykle pěšky tam i zpět, pracovali jsme šest hodin, svačina chleba s máslem a čaj (ten dle libosti), po práci oběd (bez polévky). Mzda 10 Kč/den. Mohu doložit zápisy v žákovských knížkách o přijetí peněz, rodiče to museli podepsat.

To mi na komunismu vadilo z všeho nejmíň.

O něco horší to bylo na střední: po celý první ročník jeden den v týdnu práce zdarma v poměrně vzdálené fabrice, takže vstávání kvůli dopravě ve čtyři, návrat domů v půl čtvrté odpoledne.

Přidělení k nejšpinavější manuální práci. Jídlo z domu s sebou. Naprosto ztracený čas.

Do gymplu ve Šternberku jsem chodil kolem roku 1950.Sbírat brambory a trhat len jsme jezdili ze Šternberka na sever jednotit a a sklízet řepu na jih.Brigády byly celkem oblíbené,ulili jsme se z vyučování a vytahovali trika před kočkami.Jezdili jsme na náklaďáku v sedě na korbě přikrytí plachtou.Řádně namačkaní, kluci na holky a obráceně.Žádné galeje brigády nebyly.Jídlo nebylo špatné i když někdy ve zvláštní kombinaci- knedlíky blbouni v kusu,rajská a uzené.Ke svačině bylo někdy mléko někdy ondrášovka obojí s mazaným chlebem sádlem.Byli jsme mladí,zdraví proč se ulejvat.

zacal jsem chodit do prumyslovky v Praze koncem 60. let a co se tyce chmelove brigady, tak to tam bylo velice citlive tema. V roce 1966 se skola ucastnila (jako kazda jina) chmelovych brigad a proto se i tenkrat jelo na chmel a 10 studentu uz se nikdy nevratilo domu. Bylo to zname zeleznicni nestesti v Destnici 1966. Na wiki je to kratce popsano a je tam i odkaz na televizni porad, ktery to tematizoval.

Ja tedy kdyz slysim chmelova brigada, tak si vzdycky vzpomenu na tohle nestesti.

Nejlepší brigáda byla na máku. To se člověk nemusel ohýbat, jen šel a ulamoval makovice. Jinak ty středoškolské bramborové brigády byly procházkou růžovým sadem proti stejným brigádám na vojně. Ty měly snad jedinou výhodu v tom, že na konci řádku, kterým jsme byli hnáni svinským krokem, čekal místo čaje lahváč 8 stupňového piva.

To co je popisováno v článku zní jako robota s naleštěnými kecy typu socialistický tohle, jídlo se spontánně neobjevuje v obchodě.

No, já mám na bramborové (a jiné brigády) trochu jiný pohled. Chodili jsme na ně jako studenti sice ne na Bruntálsku, ale v sousedním Šumpersku, v lokalitách obcí Rapotín a Vikýřovice v létech 1965 - 1966 - 1967. Byly to brígády "bramborové", práce v lesní školce, a vybudování průseků pro stavbu lesní cesty na úbočí hory. Celkem jsme se na tuto činnost vždy těšili. Byla to "ulejvka" ze školy, zažila se hromada srandy, jak mezi námi, tak s učiteli a pro nás "chudobné studenty" i příležitost vylepšit si svou bídnou finanční situaci. Nepřipadal jsem si tehdy jako "totálně nasazený" jak se nás zde mnozí (hlavně ti, kteří o té době nemají ani potuchy) přesvědčit .

Jiná věc je, že tehdy v těch létech tyto vesničky byly opravdu kvůli vysídlení ve strašlivém stavu. Pohled na křovím a lebedou zarostlé zříceniny domků a hospodářství mám v paměti dodnes. Ale to už je jiné téma.

Jéje, máme tady celou severní Moravu. Rapotín... znám, mám to za bukem. Vzpomenete si na název hory, kde se dělala ta lesní cesta?

Bramborové brigády jsem s ideologií nějak neslučoval. Chápal jsem to tak, že pivo nemáme pít v Brně, ale kdesi na dědině. Podvečerní dozory poměrně volné - mj. na průmyslovce existovala legální kuřárna ! Vesnická krčma dobrá - O to horší ráno ! Doslova, oko kalné - dech nečistý. Přijel povoz podivný - Vysvětleno - Traktor s vlečkou. Můj dotaz, čím tedy budeme cestovat my, byl kantorem přijat jako rebelantský. Již přesun na brambořiště mi nečinil dobře, hrůza - Ruka na okraji mi přimrzla! Pole sympatické - krátké. Hrubý omyl - Konec zahalen mlhou ! Dobře, tedy první ohyb. Má, prozíravě natažená ruka zabránila střetu čela s hlínou. Kolega byl svižný ! Po ohebu se napřímil a zase sklonil. Ve stravu těla pokrouceného - Se chystal k mocnému sdělení ! Zachytil jsem text = Pivo - rum - zelená - pivo ! Všechno zlé, bylo k čemusi dobré. Kantor vyhodnotil náš vztah k agronomii tak, že jsme koše opustili a povýšili - doslova! Byli jsme na vlečce, kde jsme děvčatům pomáhali sypat sesbírané hlízy ! Děvčatům jsme pomáhali vzorně - volného času nelenili ! ...

Děckám to prospěje, když poznají, kolik dá práce, než jim na stůl přistane talíř s řízkem a brambory, a dospělým se žíly nezkrátí. Chodili jsme pracovat na pole a později, jako TH pracovníci, také na pole a navíc do lesa sázet stromky - bylo to fajn, vyzunkla se přitom láhev meruňky a kolektiv se utužil!

Leda nepovinně, za stejný plat a za stejných podmínek jako řadoví zaměstnanci.

Upřímně řečeno - Davide, nevím jak Ty, ale já se na podstatu bramborových brigád dívám jako na násilné donucení k práci v době, kdy nebyly stroje a lidi. A tak nastoupili budoucí lékaři, právníci, pedagogové atd., aby jim byla mimo jiné dokumentována podstata socialistického zřízení. Na brigádu se muselo jezdit, nebyla dobrovolná. A těch pár šupů....no.

To píšu jako člověk, který každé prázdniny pracoval mnimálně měsíc na NHKG - koksovna a provoz nové chemičky. Na baterii to byla dřina, chodil jsem na kolotoče. Ale výdělek byl poctivý a stál za to.

Stroje na dokonalou sklizeň chmele nejsou dodnes,stejně jako na sklizeň vína, jahod apod. Proto nastupují sezonní pracovníci a například v Itálii na sklizeň za minimální mzdu nastupují i studenti lékařských fakult, ne každý student má bohaté rodiče.

Problém byl jinde a to, že komunisté byli "bojovníci" proti vykořisťováni, ale sami vykořisťovali, protože jinak by jim ten režim padl mnohem dříve.